KOČKY SOBĚ, z.s.

24/3

Milí, dne 17.3.2021 nás opustil náš moc hodný kocourek, náš Tomášek. 

Indy je moc nemocný malinký kocourek.

Víc dnes nemůžu psát, je to moc smutné období...tak zase někdy jindy.

16/3

Milí, ve čtvrtek jsme přijali velmi hubeného a nemocného malého kocourka. On i jeho dvě kočičí spolubydlící přišli o domov. Obě kočičky našly domov - každá zvlášť. Teď je čeká dlouhá cesta k dokrmení, obě byly hubené. Kocourek, dostal jméno Indy (Indiana Jones) je opravdu hodně moc nemocný, sám jí minimálně, musím ho krmit, ale moc se bojíme, že o něho přijdeme.

V neděli nás čekal "dárek" v podobě přepravky u stodoly - a v ní namačkané tři dospělé kočky. Zatím jsou stále ve stresu, hrozně moc se bojí, dobře jí jenom jedna, a snad jen ona zvládá použít kočičí wc - vzhledem k tomu, co jsem ráno našla zahrabané v dece na parapetu okna. Bude to běh na hodně dlouhou trať, než si u nás zvyknou.

Z koťat jsou zatím 4 kočičky po kastraci (Blanka, Blackie, Vendulka a Norinka). Zbývající to čeká. Včera jsem musela kastraci odsunout kvůli návštěvě zubaře, dneska ráno jsem vstala a evidentně nepřemýšlela - automaticky jsem na všechna krmná místa dala kočičkám najíst...a nechci brát čerstvě napapanou kočičku na zákrok.

Náš zlatý Tomášek se asi rozhodl odejít, pozvolna jedl míň a míň, že poslední dva dny jen olízne trochu šťávičky z kapsičky a víc nechce. Býval to velký kocour 6,5 kilo. Pak se zhoršilo jeho srdíčko, hodně se zavodnil a váha vylezla na 6,90 kg. Když zabraly léky na odvodnění, dostal se na 5,60 kg, a včera měl jen 4,80 kg.  Je hodně nemocný, bere spousty léků, ale ještě jsme mysleli, že s námi pobude. Jeho trápí i pusinka, má velký zubní kámen, možná i zkažené zoubky, ale kvůli HCM nebyla doporučena narkoza...

Je nám v těchto dnech opravdu hodně smutno. 

10/3

V pondělí 8.3.2021 odešel malý velký kocourek Monetka za Velkou kočkou. Dlouho a statečně bojoval se selháním ledvin. Monetka byl obdivuhodný kocourek. První rok na sebe nenechal ani sáhnout, ale v noci spát na mně - to zvládal velmi dobře. Poslední rok byl už mnohem vlídnější, nechal se pohladit, ale česání opravdu nesnášel. A poslední týdny jeho života jsem ho i často chovala, sice krátce, ale docela mu to dělalo dobře. Jak se horšil stav ledvin, stále obtížněji jedl. Vymýšleli jsme si spolu, co asi tak Moneťáček spapá:) Poslední dobou to už byly jen pamlsky, dietu ani normální jídlo nechtěl, ještě v týdnu si vzal i syrové maso - měl rád vepřové na malé kostičky. Moc doufáme, že se mu vede "tam nahoře" dobře. Že mu také podstrojují, co si jen přeje. Že tam má kousek zahrádky, trochu trávy, tu moc rád okusoval, měkký pelíšek a těší se, až jednou budeme u něj.

2/3

Milí, ozývám se po delší odmlce - prostě a jednoduše jsem byla nemocná. Ale nebojte, o všechny kočičky bylo vždy dobře postaráno. 

Od posledního příspěvku jsme přijali ještě další koťátka, těsně před Vánoci volal pán z firmy u Cotkytle - někdo tam zanechal dvě koťata, nikdo o ně nemá zájem, nikdo je nebude moci krmit...a tak přijel černý kocourek Jethro a černěželvovinová kočička Ziva. Naopak odjela do nového domova k naší kamarádce skoro slepá kočička Mařenka. Ale byly ještě další příjmy - v únoru kocourek z Trstěnice, dostal jméno Harýsek. A v sobotu 27.2. odchycená další kočičí holčička z útulku Zelené Vendolí - tříbarevná drobounká hubená kočička Káťa. K naší kočkovíle Monice přibyla z útulku ve Vendolí další koťátka a kočky. Většina plachých, ale někdo je mazlivý nebo skoro mazlivý. Takhle to zní moc pěkně - jenže za vším je mnoho starostí s péčí, s obstaráváním krmiva, steliva, léčbou. Za vším je prostě plno práce a peněz. 

Hodně onemocněl náš Tomášek, on marodí už roky, má hodně nemocnou štítnou žlázu a HCM, denně bere několik léků. Jenže se mu hodně přitížilo, velmi špatně dýchal. Srdíčko už to přestává zvládat, takže bylo nutné nasadit další léky, i na odvodnění, během dvou týdnů ztratil 1,3 kg. Zatím je na tom lépe, ale pořád to není dobré. Každé ráno spolu zápolíme, bere šest léků a opravdu ty poslední se mu dávají obtížně. Naštěstí večerní dávka jsou léky pouze dva. Mnoho týdnů se u nás převaluje "Okatopšíkavá" a drží se dlouho, snad teď, se sluníčkem, už bude lépe. Kašel dostal v lednu i Mikinek, antibiotika dobře zabrala a byl v pořádku. Jenže minulý týden veliký problém - ve středu jsem se vrátila z kontroly od lékaře a Miki ležel u vrátek a evidentně bylo hodně zle. Večer odešel tam, odkud není návratu. Krásný velký černý lesklý kocourek, co mi každý den při mazlení olízal čelo, už není a je nám po něm velké smutno.

Dostali jsme dar od Veselá tlapka, chovatelské potřeby v Litomyšli - plno konzerv a steliva. Měli jsme velikou radost a moc děkujeme!

Budeme přijímat dvě odrostlá koťata, plašší, která nezodpovědný člověk ponechal osudu. Byla tři, ale jedno už zemřelo. Tady nešlo říct, že je vzít nemůžeme.

Bude se nám vracet Sofinka. Kočička, kterou někdo odložil ve Svitavách. Na přelomu léta a podzimu jsme jí našli domov, do kterého jsme ji vezli přímo z odchytu. Jenže napadá kočičí starousedlíky a i když se jí pokoušíme najít domov nový, zatím stále nic. Přitom je to moc krásná stříbrně tygrovaná briťulka anebo kříženec britky. Nevím, jak si u nás zvykne, mnoho koček, koťat... I naše Stellinka si s kočkami pořád nepadla do noty. Z předsíně se přistěhovala do kuchyně, u linky má na zemi polystyren, na něm deku a tam bydlí. Pospává a spí, sem tam se nají, sem tam si sedne. Jednou, maximálně dvakrát za den se zvedne a jde pár kroků na dvorek - a zase se vrátí.

Moc děkuji Vám všem, kdo nám pomáháte. Bez Vás, přátelé, bychom to opravdu nezvládali. Děkuji.