březen 2025
6/3
Milí, bohužel Davídek včera odešel za Velkou kočkou. Nebylo vhodné jej z narkozy probouzet:(
4/3
Milí, velmi dlouho jsem se neozvala. Moc se omlouvám. Od začátku prosince jsem byla nemocná, teprve teď se zkouším zapojit do pracovního procesu - a ne zcela dobře. První "zkouška" trvala dva dny a musela jsem si vzít opět volno. Asi mne opravdu dohání důchodový věk a tělo už všechno nezvládá.
Poslední můj příspěvek byl o Martínkovi z 13. listopadu. Martínek se celkem dobře zotavil, nabral, ale kvůli své slabé imunitě je teď opět nemocný, přestal jíst, hrozila mu opět i hospitalizace, poslední dva dny je lepší, tak snad bude jen lépe. Posilujeme jeho imunitní systém, zatím to ale moc nefunguje.
Konec listopadu byl víc než hrozný, velice těžce onemocněla, milovaná a nádherná Coco. V létě nemohla "rozdýchat" koťata v ložnici a odstěhovala se na dvorek. Přestože spávala v zateplené boudičce, nebylo to pro ni dobré. Psychika je důležitá pro lidi i zvířata. Záchrana koťat si vybrala krutou daň. Coco dne 20.11.2024 nad ránem zemřela. Od pondělí 18. listopadu byla na kapačkách, 19. listopadu k ní přibyla i Evženka, které se velice zhoršily ledviny. Evženka byla do pátečního večera na kapačkách, potom se vrátila domů. Ale už to nebyla ta sebevědomá energická kočička. Poslední týdny trávila se mnou v ložnici, na záchod chodila jen na velkou, čůrala v místě, kde spala, tak jsem neustále měnila její podložky, což byly měkké ručníky a deky (samotná savá papírová podložka byla málo). Ale snažila se den co den pomazlit, najíst, snažila se co nejvíce ŽÍT. Občas se šla i proběhnout ven. S Evženkou jsme se rozloučili 26.2.2025. Obě dvě holčičky byly už babušky, obě narozené na jaře 2008, ale tak moc jsme je milovali, tak moc chybí:(
Coco Flanel
Evženka de Jiti
Letošní rok nám už "daroval" tři nechtěné přírůstky. Hned 2. ledna jsme našli před vrátky krabici se dvěma kočičkami. Na papírku měly napsaná jména , stáří a že nejsou kastrované. V karanténní malé místnosti si pobyly tři týdny. Byly opravdu velmi vystresované, zvlášť mouratá Janička, ta se krčila v roku, hlavu strčenou pod pelíšek a při pokusech o hlazení na mne vrčela. Šedá Julinka si zvykla rychleji. Obě byly objednané na kastrace - první termín jsem rušila kvůli extrémnímu stresu, druhý kvůli mrouskání, až napotřetí se to podařilo. Potom byly přestěhovány do ložnice - a opět, Julinka si zvykala rychleji, Janička je ještě teď velmi opatrná. Pouze když ležím, to přiběhne na zavolání, mazlí se o sto šest, ale jen vstanu, běží se schovat. Ale - obě rok a půl staré kočičky jsou malušenké, Julinka ani neměla dvě kila, Janička jen o pár deka víc. Julinka je celkově slabší, po stresu z vyhazovu z domu, zavření v karanténě, mrouskání a kastraci hodně omarodila, že musela na hospitalizaci . Když se ze všeho vzpamatovala, omarodila znovu. Nevím, proč je lidé vyhodili. Mně připadají jako bytové kočičky (podle srsti atp) Janička je fajn, ale když potřebuje vybít energii, tak si s letadlem nezadá. Lítá po místnosti, skáče, je jako vítr. Julinka je klidnější, ale je nečistotná. WC jí vůbec nic neříká. V karanténě jsem myslela, že je to kvůli stresu, teď už to vidím na hlubší problém - a pokud v původním domově čůrala a kakala kde se dalo....
A kdyby nám nestačily dvě kočičky z druhého ledna, tak v půlce ledna nám někdo zanechal černé koťátko u domu. Je to kocourek a dostal jméno Ctirad a přidal se do tlupy jinochů, které v následující době čeká kastrace.
Ze všech možných nemocí z poslední doby bych zmínila události poslední doby. Evženek - náš krásný šlechetný milovaný a milující kocourek, ten, který se stará o všechny kolem, ten, který si od člověka nechá všechno líbit, ten, který se mnou moc rád spává, ten, kterého poslední roky zlobí ledviny i srdíčko a denně bere léky, tak nám těžce onemocněl. Hůř papal, v pusince u stoličky mu rostlo cosi podivného. Byl tedy na zubní klinice, kde mu útvar odstranili, ale i mnoho zoubků a kořenů, vrátil se ublížený a bolavý, doteď se mu spodní špičáky zarývají do horních rtů (o horní špičáky přišel). Histopatologie toho divného útravu dopadla velice zle, maligní melanom, který agresivně metastazuje. Tlamička si ještě nezvykla na jiný skus a ani to už nezvládne. Evženek je sice dědoušek, ale hodnějšího kocourka jsem nepoznala. Každý den, co ještě bude moci s námi být, je dar.
Evženek
Davídek - letos v květnu mu bude dvanáct. Doufáme, že bude. Před dvěma týdny jsme ho vzali na veterinu, protože bylo vidět, že mu není dobře. Krve celkem dobré, ale sono ukázalo podivný útvar v bříšku, nebylo jisté, zda zvětšená uzlina nebo tumor, dohodli jsme se, že za dva týdny půjde na kontrolní sono - což bylo včera, útvar se hodně zvětšil, Davídek jde zítra na operaci - a není jisté, jestli to dopadne dobře nebo se už raději ani probouzet z narkozy nebude.
Broněček - mladý tři a půl roku starý kocourek. Vždycky byl drobný, ale poslední dobou drobnější než dřív. Váha 2,80 kg. Krve před dvěma týdny ukázaly velký problém s ledvinami, dostal léky, včera kontrola - ledviny se hodně zhoršily. Je pouze otázkou blízké doby, kdy přestanou zcela fungovat.
Broněček
Vasilka, naše milá kočičí babička, poslední rok pomalinku hubne, ani poslední odběr krve ve neukázal nic špatného. Prala se teď pár týdnů se stroupky v kůži, kterou lízala místy až do krve. Najednou přestala, kůže se zhojila, ale Vasilí není dobře. Krve ukázaly zánět, dostala antibiotika, na sonu byla vidět zvětšená slinivka. A Vasilka opět zhubla. Bývala taková pevná kulatá kočička, teď vážila pouze 3,10 kg.
Vasilka
Je to jeden problém za druhým a ještě když člověku není dobře, hůř to všechno zvládá.
