červen 2020
11/6
Milí, naposledy jsem psala také o tom, že Jindříška čeká revize zoubků. 27.5. ji prodělal, zase má na nějakou dobu klid. Krevní testy u něj dopadly celkem dobře, jen jeden jaterní ukazatel byl zvýšený, což mohl zavinit i zánět, bude třeba krevní testy zopakovat.
29/5 byly na krvích další kočičky - tentokrát to vypadalo, jako když jedu s domovem důchodců:). Na kontrole byla Nellinka (na výsledky ohledně funkce slinivky dále čekáme), Tomášek, Arnoštek a Fífinka. Arnoštek dost často blinká a zase mívá svoje "škubací záchvaty" - najednou začne cukat kůží na hřbetě a lítat zběsile po pokoji. Blechy opravdu nemá. Zatím se přidaly jen léky na uklidnění žaludku, nic špatného se na Arnoštkovi nenašlo. Fífinku trochu zlobí zánět v pusince, dostala antibiotika, zatím jsou dásně lepší. Moc se mi do operace nechce, zoubky vypadají dobře, uvidíme, jak jí bude dál. Přece jen je to patnáctiletá babuška.
Inzerovali jsme koťátka jedné kočičky, kterou majitel nechal u domu, ze kterého se odstěhoval. Naštěsí se o kočičku stará hodná paní, co bydlí vedle. Koťátka jsou zamluvena, snad do nových domovů odejdou. Kočička maminka byla teď v úterý na kastraci, bude moci zůstat ve svém bydlišti, paní Simonka se o ni postará.
Inzerovali jsme i jednu modrou briťulku - Nelinku z Motavské Třebové, majitelka skončila v nemocnici, o kočičku se dál nemůže starat...naštěstí se našla velmi hodná rodina, která už doma dvě modré britky má, a Nelinku si teď v pondělí 1.6. odvezli. Trochu stávkovala, zalezla za gauč, nechtěla papat, ale včera odpoledne paní volala, že už Nelinka spořádala kapsičku, tolik nezalézá, snad si časem zvykne i na stávající kočičky a bude žít už jen šťastný a milovaný život. Za ten rok, co je na světě, toho asi zažila dost.
V úterý večer nám jeden pán dovezl koťátko, co bylo zapadlé ve dřevě v obci Dětřichov - a nálezce si ho nechat nemohl. Přijel krásný dlouhosrstý rezavý kocourek, bídně 6 týdnů starý. Dostal jméno Dětříšek - a hned jsem mu hledala domov. Opravdu mě překvapilo, kolik lidí se na něho hlásilo. I z jaké dálky. Prostě když je kotě líbivé, okamžitě je plno zájemců. Byť jsem kocourka slíbila jednomu pánovi tady z okolí, zvolila jsem nabídku paní od Prahy, že má v dočasné péči kočičku s jedním pětitýdenním kotětem. Viděla jsem jako velmi vhodnou volbu, aby kocourek ještě prožil pár týdnů v kočičí rodině. Manžel včera v poledne vyrazil s Dětříškem ku Praze - ale kocouříka tam nenechal, kočičí maminka s koťátkem je ubytovaná někde venku v malinkém domečku pro děti, neměl by ani dozor, zda mu nová matka neublíží nebo by mohl i utéct otevřenými okýnky. A aby se nevracel další tři hodiny cesty k nám zpět, operativně jsem mu domluvila domov "po cestě" s jinou zájemkyní - a tak Dětříšek, od včerejšího večera Alex, bydlí ve své nové rodině v Lázních Bohdaneč a má se čile k světu. Časem mu mají přibýt i kamarádi - další koťátka.
Pořád se snažíme nenabírat k nám domů další kočičky, zvlášť pro koťata nyní nemáme prostory - staré kočičky už opravdu potřebují co nejvíc klidu - tedy svého zaběhnutého režimu. Každý nový člen smečky na pár týdnů pošramotí vztahy. Navíc, po tolika letech, co se o kočičky v nouzi snažíme starat, jsme unavení. Nejde ani o únavu fyzickou, ale psychika jde do háje. Každopádně jde-li to, pak velmi ráda a s nasazením všech sil hledám nové domovy či jiná řešení pro odložené kočičky. Jenže tak jako loni - i letos jsou vyhazována i první jarní koťata, o která byl každoročně největší zájem a do útulků se dostávaly druhé potažmo třetí vrhy koček v roce. Situace se horší a horší:(
