KOČKY SOBĚ, z.s.

29/6

Milí, poslední dny je opravdu veliké vedro. Dokonce leze pomalu i do našeho starého domu, který má silné zdi. Kočičky jsou přes den velmi lenivé, polehávají venku zalezlé v trávě, která je asi i trochu chladí. Člověk by řekl, že zalezou do chladna - tedy do domu, ale kdepak. Jak je vedro, není doma skoro ani noha. 

Kontrola Nellinky v HKvetu u Dr. Teplé dopadla rámcově dobře - je vidět, že nové léky zabírají, protože už nemívá žádné záškuby, tedy drobné epileptické záchvaty. Ale zkontrolovat krve se nezdařilo, Nellinka prostě odmítla odběr krve. Občas to dělá, zejména v Hradci, protože ji vždycky naštve dlouhá cesta. Nepomohla ani fixační taška (ale neměli správnou velikost) ani deka. Takže kontrola krve se odložila. 

Není snad jediný den, kdyby nevolal nějaký člověk, že potřebuje odložit kočku(y) do útulku. Z 95% se jedná o alergie, až z toho mám pocit, že je najednou každý alergik. Bohužel ale my už dál přijímat kočky nemůžeme. Prostě to s manželem zejména fyzicky skoro nezvládáme. O financích nemluvě. A bude hůř. Stárnou nejen kočky (a přidružují se nemoci stáří), ale také my. My se musíme zejména postarat o ty kočičky, které jsou u nás už na dožití. Což neznamená, že dále nepomáháme, kde to jenom jde. Nevidím ani objevné řešení nabrat kočky do dočasných péčí - domovy resp. dobré domovy se hledají obtížně a aby se nám pak do útulku vracela neudaná koťata.... Ne, nevidím v tom řešení. Ano, máme v dočasné péči u naší paní Moniky kočičí maminku se třemi koťátky. A zatím jsem optimista, že těmto dobré domovy najdeme. Ale větší množství už si netroufnu. A i paní Monika má už značně překočkováno, každý rok jí tam nějaké kočky zbudou - tak jako nám. Obrovským strašákem je totiž to, kdyby se s námi něco stalo, co bude s kočičkami. Vím, že by se děti a kamarádi postarali, ale není to vůči nim fér. 

Něco se stalo s webovkami, zmizela fotografie z úvodní strany, všechno se poskládalo nějak jinak. Nejsem žádný IT člověk, tak nevím, jak to změnit do původního designu.

22/6

Milí, zítra oslaví své šestnácté narozeniny naše Nellinka. K nám jsme ji přijali 8.3.2011 ještě se dvěma malinkatými koťátky. Tenkrát se na nás obrátila jedna paní veterinářka, že jí donesli k utracení britskou kočku, protože hodně pokousala majitelku....a tak začala Nellinka psát nový život u nás. O koťátka se vzorně starala, ale několikrát se stalo, že jí prostě "luplo v hlavince" a hodně mne i manžela pokousala. Tedy, abych byla přesná - ještě nikdy v životě nás kočka takhle nezřídila. Byly momenty, kdy jsme s mužem stáli, z rukou nám odkapávala krev a báli jsme se pohnout, aby na nás znovu neskočila. Až později jsme se dozvěděli, že Nellinka měla problematický porod, jedno kotě bylo mrtvé. Vzpomínky na "lítou Nellu" jsou zvláštní, několik týdnů jsme si nevěděli rady, ale nakonec všechno dobře dopadlo, z Nellinky byla hodná a krásná kočičí dáma, a tak jsme jí na začátku roku 2012 začali hledat nový vhodný domov - tedy do klidné rodiny, kde nebudou malé děti. Domov se našel a Nellinka v květnu 2012 odjela. Dlouho bylo vše v pořádku, a my jsme byli moc rádi, že má svoje hodné páníčky, svůj dům, svou zahrádku. A na konci září 2012 jsme s manželem odjeli na první a patrně i poslední dovolenou do zahraničí. O kočičky se starala naše dcera a kamarádka Kamilka. Podávaly hlášení, až najednou telefonát - že na pračce sedí Nellinka. Dovolená se zkrátila a my jeli urychleně domů. Nellinku nám vrátili - a protože nikdo nebyl doma, nechali ji na dvorku a poslali mail, že ji vrací z rodinných důvodů. Tehdy bylo rozhodnuto - Nellu už nikam dávat nebudeme, zůstane u nás. A tak spolu válčíme už víc jak jedenáct let. Nellinka je pořád naše zlatíčko, i když jak stárne, přidaly se nemoci, je čím dál víc spavější, několik let bere denně plno léků. Moc bychom si přáli, aby s námi ještě pár let byla... 

K jejím zítřejším narozeninám jí přejeme jen to nejlepší a ať jí zdraví ještě slouží aspoň tak, jako dosud. V pátek jede na kontrolu do HKvetu k Dr. Teplé. Před třemi týdny dostala další nové léky, tak se bude zkoumat, jak jí zabírají. 

Příspěvek z "jaxe"

 Nelinka je pětiletá kočka, žila s paní v bytě, tahle koťata jsou její třetí vrh. Až do nich prý byla velmi miloučká a hodná. Bohužel muselo k něčemu dojít při porodu - jedno kotě bylo mrtvé, zda zemřelo nebo se narodilo mrtvé a byl porod bolestivý, to už nevím, každopádně po útoku na majitelku jí tato koťata (pár hodin stará) odebrala a den umělě krmila. Asi tohle odebrání v ní podnítilo extrémní mateřskou ochranu. Pokousalo mě koček hodně, ale zlatý venkovky, teletňačky a jiné plašanky. Líbezná nelinka je masakrovací, útočí bleskurychle, velmi a velice razantně. Džíny a spol. absolutně neochrání končetiny. Po pokousání pravé nohy jsem na ni deku hodila, ale než jsem stačila projít ven, hned se vymotala a pokousala nohu levou. A to jsem jen chtěla odejít dolů pro baterku, abych se podívala za skříň, kdeže kotě vězí....No, už jsem zpátky nahoru nešla. Obvykle se koček nebojím, ale Nelinka je prostě Nelinka. V kleci byla asi týden (otevřené), pak si koťata přestěhovala do skříně (a že uzmout tam košili je o překonání sebe sama). Pořád má ve vodě bachovy kapky na agresivitu. Vzhledem ke kotíkům ji nelze tlumit léky - a ani by je patrně nesnědla, co se jídla týká je docela vybíravá... U ní mám obavy ji stěhovat byť nabalená do dvaceti riflí, bundy a rukavic, pořád bych měla strach o obličej, skáče totiž nahoru a - žere.... Tak jedině přílbu. Jo, bude to ještě zapeklitých situací (31.3.2011 9:20:05)

9/6

Milí, zítra oslaví první měsíc života koťátka od nalezené kočičky, která dostala jméno Leia. Jména dostala už i koťátka - kocourek je Swen a kočičky Anna a Elsa. Koťátka vzorně prospívají, ale prý ani nic neochutnávají, baští jen maminčino mléko. 

Kromě péče o dospělé kočky, pejsky, koně a kozlíka má naše zlatá paní Monika práci nejen s Leiou a jejími koťátky, ale i s jednou útulkovou fenkou s novorozenými štěňátky. 

3.6. jsme byli s naší starou briťulkou Nellinkou na kontrole v HKvetu v Hradci Králové u paní doktorky Teplé. Kvůli dalším Nellinčiným problémům dostala ještě jedny tabletky navíc, tak chudinka bere denně patery léky. 

Červeňáček s lymfomem se ještě stále drží, denně bere troje léky, ale dobře jí, chodí si ven, mazlí se. I když zrovna dneska ráno mi připadal dost unavený.

Čestmírek, trpí chronickým ledvinovým selháním, nám dělal radost,  že se po zimě zase docela vzchopil a dokonce něco málo přibral. Začal ale kulhat, na koleni má mokvající bouli, tak dostal antibiotika.

Fífinka, peršanková babuška, začíná mít problémy s drápky, rostou jí hodně rychle, a vzhledem k její pohybové aktivitě (velmi mírné) je nestíhá obrušovat. Navíc se jí začínají velmi rychle stáčet k polštářkům. Musí se drápky často stříhat, ale to nemá vůbec ráda.

Barušku trápí neustále chronický kašel a rýma, antibiotika to vždycky utlumí, ale brzy se jí kašel i rýma zase vrátí. Začala kašlat i Meduška a Coco Flanel. Asi i rychlé změny počasí nedělají starým kočičkám moc dobře.