Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 7. 2019

červenec 2019

 

31/7

Milí, dnes jsem jela do práce za neustálého stěžování si spolujezdce – vezla jsem Jindříška na veterinu, aby mu vyčistili zoubky a vytrhli ty, které budou špatné. Měl poslední dobou dva záněty dásní brzy po sobě, tak doufáme, že se mu teď uleví. Kolem páté ho vyzvedne manžel a pojedou domů, já musím zase za koťátky do bytu. Dnes ráno tam všichni parádně řádili. Anežka je nestíhá uhlídat, chvíli pobíhala z jednoho pokoje do druhého, něco vrkala, nakonec to vzdala, lehla na okenní parapet a že bude odpočívat.

Kocourek a kočička, kteří k nám byli přivezeni v pátek, si stále zvykají. Ale kocourek už vylézá zpoza svého úkrytu pod topením a nechá se pohladit. Je na něm vidět, že by se moc rád podíval, cože je za dveřmi. Kočička je divná, stále na mne bublá a žbrblá, ale už nesyčí. Ale nelíbí se mi, jak vypadá, evidentně vůbec není v kondici. Jak si ještě trošku zvykne, podnikneme cestu na veterinu a bude se muset pořádně prohlédnout – a také bude třeba udělat krve. Podle aviza mají být devítiletí. Je to pro ně obrovská změna prostředí.

Monetka spal v noci na dnešek v kuchyni. Případy, kdy nešel spinkat k nám bychom spočítali na prstech jedné ruky. Ráno se ale zase přesunul do klidu ložnice. Má některé dny, kdy je veselý, rámcově dobře jí. Z toho skoro celý den prospí na jednom místě, nechce moc papat. Přitom je to už takřka měsíc od trhání zoubků, ale ještě se moc nenaučil jíst. Nezvládá svoje oblíbené bonbonky Felix, vypadávají mu z pusinky. Druhá jeho oblíbená pochoutka byly vždy tyčinky z DM drogerie. I když mu je na pidikousíčky naporcuji, sní jen pár, prostě to neumí pořádně udržet v puse. Obdobně je na tom s granulkami. Tak se snažím aspoň dělat convalescentní kaše, které až doteď jedl. Včera ji ale nechtěl, na druhou stranu snědl docela dost kousíčků syrového masa. Nevím, jestli jsme rozhodli správně, aby se zoubky vytrhaly – kvůli zánětu v pusince. Sice mu tam zbyly dva spodní špičáky, ale ty opravdu asi brzdí jen jazyk, aby ho udržel v tlamce. Ona ta pusinka peršanů je kraťounká, cokoliv vezme na špičku jazyka je vlastně v půlce tlamičky. Byla bych moc ráda, kdyby se naučil pořádně jíst. Když zkusím různé paštiky, tak nad nimi ohrnuje nos.

Sláveček je trochu nesvůj, přišel o „svůj pokoj“ kvůli novým kočičkám, tak spává hlavně na půdě. Včera jsem ho ani neviděla – ráno odjedu a přijedu pozdě večer, ale manžel poctivě hlásil, že je Sláveček v pohodě a byl se najíst. Vypadá dobře, navíc se na první a často i druhý pohled plete s Jeníčkem, oba si jsou hodně podobní.

23/7

Milí, situace s vkládáním fotek stále nulová...

Za ty tři týdny, co jsem nepsala na stránky se událo zhruba následující:

Bobíšek má nožku po amputaci prstíku zhojenou, zbylé stehy, které nevypadly, mu pan doktor vyndal. Bobíšek chodí mnohem lépe, určitě se mu ulevilo od bolesti.

Nellince i Tomáškovi se zkontrolovaly krve, Tomíkovi se hodnoty štítné žlázy momentálně drží v "tabulkách", i když při horní hranici hodnot. Ale větší sílu tabletek už nesmí dostávat. Nellinka má stále problémy se slinivkou, ale prý se dlouho hojí - a hlavní je, že Nellince je mnohem lépe, hraje si, chodí ven, má chuť k jídlu a neblinká. Ale léky bude brát i nadále.

Přijali jsme Slávečka, naprosto vyhublého dehydrovaného rezavého kocourka. Po infuzích na veterině byl vzat do ložnice, zjistilo se, že se špatně pohybuje. prvně jsme mysleli, že je to slabostí z vyhublosti, ale když se pohyboval bídně i po několika dnech jezení, bylo to podivné. Jeho stav se nenadále zhoršil a museli jsme jet na kliniku do Hradce, kde bylo provedeno důkladné ultrazvukové vyšetření, rentgen i neurologické vyšetření. Sláveček se pohyboval velice těžkopádně, dvakrát se v ordinaci točil dokolečka. Konstatováno neurologické postižení, trocha tekutiny v dutině břišní a prognóza špatná. Ale Sláveček je asi bojovník, po pár dnech se opět velmi nárazově jeho stav zlepšil a zatím se drží. Chodí ven, dobře papá, kosti už z něho netrčí, nabral, s ostatními kočičkami nemá problémy, byť není kastrovaný. Sice ho přední nožka sem tam hůř poslouchá, není žádný velký skokan, ale prostě a jednoduše vypadá spokojeně a co hlavně - je živý:).

Filomenka s Fabiánkem podstoupili testy na FeLV, FIV (negativní) a byli naočkováni. Floriánek má kvůli očičku odklad. Ostatní koťátka ještě na očkování nemají věk.

Také jsme přijali tři koťátka z Klášterce nad Orlicí. Kočka je porodila na půdě jedné z chalup a majitelé je našli po příjezdu na chalupu na dovolenou. Bohužel koťátka nemohla na půdě zůstat, jedno našlo domov ještě v Klášterci a tři jsme přivezli do "kotěcího bytu". Dvě koťátka jsou mazlivá, a atraktivně zbarvená, ale třetí je úplný totální plašánek, malinký světlý moureček.

Také byla na kastraci plachá maminka Malenka a byla vrácena zpět do lokality, kde je o ni dobře postaráno. Její děti Lukášek a Eliška už kamarádí a dovádí s ostatními koťátky.

Sobota 20.7. byla umísťovacím dnem - odjela do nových domovů "efka" i "béčka" - tedy Filomenka a Fabiánek a  společně Floriánek, Bernadettka a Barnabášek. Takže teď je v bytě osm koťátek a maminka Anežka, která momentálně mrouská a příští týden ji čeká kastrace.

Neustále volá plno lidí, aby k nám odložili koťata. Bohužel možnost využít byt k odchovu koťat nám končí k 1.9., a do útulku ve Chmelíku nemohu koťata přijímat, nemám pro ně žádnou vhodnou místnost. Jediné, s čím mohu lidem pomoci, je pouze inzerce koťat. Letošní rok je opravdu na koťata velmi náročný, najednou mám pocit, že každému člověku porodila cizí kočka koťata na půdě, v kůlně, ve stodole, že nikdo kočku nevlastnil - a proto ji nemohl nechat vykastrovat, ale vždycky to byla nějaká původně cizí.... Mnoho, opravdu mnoho lidí je těžce nespokojeno, že koťata nevezmu. Ale je pár lidí, kteří si zaslouží pomoci, kočku mámu už dali kastrovat a věřím jim, že k ní přišli "jak slepí k houslím", ale postarali se. 

Všechen chaos, starost a hodně práce, málo spánku - to vše se na mně podepsalo a opět mám problémy se žlučníkem, je mi špatně a několik dnů jsem víceméně ležela. Bohužel se tento stav vyskytl zrovna v době, kdy k nám přijela naše hodná kamarádka Eva Havah z Šumavy. A místo toho, abych se starala já o ni, bylo to naopak. Evičko, moc děkuji!!!

Moc děkuji také všem, kdo jste nám přispěli korunkami, jste zlatí a my jsme vám za to opravdu moc vděční.

3/7

Milí, stále nemohu přijít na to, proč mi nejdou vkládat fotky, když kapacita paměti hlásí 49%... takže nadále zůstávám jen na písmenkách.

Za poslední týden jen "drobná" změna, a to, že máme další dvě malá koťátka, která byla vyhozena na jednom svitavském sídlišti. Prý pobíhala po rozpáleném chodníku a silnici a nikdo si jich ani nevšimnul. Klasický obrázek současného světa lidí. Nebo že by "lidí"? Takže od 29.6. jsou u nás Barnabášek a Bernadettka, při příchodu vážili svorně pouhých 400 gramů, až teď konečně začínají malinko přibírat. Zatím mají za sebou první odčervení a několik dalších před sebou. Naštěstí jsou oba dva zdraví. Podle informací tam na sídlišti běhala koťátka tři, bohužel přes všechnu snahu se to třetí nepodařilo najít.

Bobíškovi se nakonec nožka po amputaci prstíku hojí dobře, ale ještě stále má stehy, které by tam měly aspoň týden zůstat.

Nellinka začíná mít lepší náladu, občas si i hraje, víc chodí ven, je aktivnější, tak snad je zánět slinivky na ústupu. Musíme nechat překontrolovat krve. Na kontrolu krevních hodnot musí jít i Tomášek - jemu se hlídá štítná žláza.

Na mou prosbu na FB o pomoc nám plno lidí opravdu pomohlo. Buď poslali korunky nebo objednali krmivo, anebo i v náš prospěch uspořádali aukci. Mnohokrát všem, opravdu všem děkujeme. Moc nám to pomohlo. Resp. vyrthlo "trn z paty". Jste všichni zlatí. Já jsem mohla i doobjednat to, co nám ještě chybí. Anebo už zase chybí. Nepřestává mě překvapovat, že i v těch obrovských vedrech naše kočičky žerou "jak mlejni". Je to jako na podzim -  futrování se a tvoření zásob na zimu. A přitom léto stále ještě velikou částí před námi. Kde se až tolik nepapá a vedro je citelné, tak to je v bytě u koťátek. Papají pěkně, ale jsou schopná občas nechat i zbytky. Dnes ráno jsem ze čtyř krmících míst uklízela trochy nedojedeného jídla. A Anežka mi snídani zahrabala před očima. Je pravda, že jak Anežka, tak Malenka jsou obě granulkové - a granule u nich mizí. 

Zítra brzy ráno vyrážíme s Monetkou na kliniku do Hradce Králové - na vytrhání zoubků kvůli chronickému zánětu v pusince a také ultrazvukovému vyšetření hlavně ledvin. Nevím, zda nám ho ještě ten den pustí domů, a pokud ano, dřív jak navečer to nebude, určitě ho budou chtít dostatečně prokapat. Ranní krmení koťátek a kapání kapek do očička Floriánkovi zajistí dcera, a doufám, že se stihnu do večera vrátit domů a obstarat večerní kotěcí povinnosti.

Trochu je toho všeho na mě moc, přece jen každé ráno musím zajet ze Chmelíku do Svitav za koťátky, v případě, že jdu do práce, musím vstávat o hodinu dřív.... A navečer jezdím za koťátky opět, a protože tam nemůžu jen dojet, obstarat je a zase vypadnout, ale musím si s nimi pohrát, pomazlit se, prostě pobýt s nimi, ať mají vtisknutou člověčí společnost. Copak "efka" a "béčka", tedy Floriánek, Fabiánek, Filomenka, Barnabášek a Bernadettka, ti jsou všichni člověčí a moc rádi se pomazlí. Ale malá koťátka od Anežky je třeba brát do rukou.... Koťátka od plaché Malenky zvládne brát do ruky jen paní Stáňa, na kterou coby krmičku je Malenka zvyklá. Na mne reaguje velmi negativně a koťátka si stahuje k sobě.

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář