KOČKY SOBĚ, z.s.

29/4

Milí, budu předělávat stránky, pomalu, ale pokusím se vše zvládnout co nejrychleji. Takže některé věci nebudou přesně odpovídat...

Asi tak jako všude, i nu nás se hodně ochladilo, alespoň že dnes neprší - snad se mi podaří odpoledne na chvilku pustit Jamborka do zahrádky. Zlobí mne některé kočičky s polykáním léků, ale nějak to zvládáme. 

27/4

Milí, vždycky, když svítí sluníčko, je pohoda. Kočičky nastavují kožíšky teplým paprskům, a protože je venku sucho, nenosí domů nánosy bláta:). V sobotu byl poprvé venku malý Jamborek, velice si to užíval - lítal v předzahrádce v trávě, honil se s ostatními dorostenci, viděl i první motýly. Včera byl vypuštěn navečer, protože přes den sem tam pršelo, tak jsme čekali, až oschne tráva....vystřelil z okna ven jako raketa a lítal, lítal.... Kus večera na nás volal, ať ho koukáme zase pustit ven - a to samé mi povídal hned ráno po probuzení. Jenže dnes bude mít opušťák opět až pozdě odpoledne, až budeme doma a budeme ho moci hlídat. Berenička přešla z injekcí na léky, podle pana doktora to vypadá, že je chyba v čelistních kloubech, že má i žvýkací svaly trochu atrofované. Nicméně z pondělních 5,65 měla v pátek 5,95 kg, takže se jí papá lépe. Julinka také přešla z injekcí na léky. Brali jsme v pátek k panu doktorovi ještě Irisku, kterou zlobila tlamička a Tášenku. S Tášenkou to bylo trochu horší, všechny stoličky se jí hodně viklaly, tak ji pan doktor přispal a zoubky, až na špičáky, vytrhal. Doma dostala kapačku - a ještě večer baštila a baštila. Snad to bude zase v pořádku. 

Tášenka

a pár sluníčkových fotek:

slunění na dvorku

babuška Andulka

krásná Chmelinka

Phoebe a její polštářek Julinka

22/4

Milí, výsledky histologie nádoru naší Phoebe včera dorazily...je to špatné. Kopíruji ze zprávy závěr:

Závěr: Tubulárně/tubulopapilárně a solidně proliferující karcinom grade II - III (maligní tumor, středního až vysokého stupně malignity). Tumor vykazuje infiltrativní typ růstu. V luminu některých cév na periferii tumoru a v okolní tkáni zjištěny shluky nádorových buněk (důsledek angioinvazivity tumoru). V tomto případě se může jednat o karcinom mléčné žlázy nebo o apokrinní karcinom (vycházející z kožních apokrinních žláz). 

Doporučují úplně odstranit obě mléčné lišty a mízní uzliny, udělat rentgen plic.... Musím se rozhodnout, jak dál, protože Phoebe je jedenáct let, operace je dost razantní a jestli se maligní buňky dostaly do těla, tak odstranění všeho už nepomůže. Dneska ji prohlédne pan doktor, a uděláme nějaký závěr....

20/4

Milí, ráno jsem brala na veterinu Bereničku. Špatně papá a bolí ji pusinka. Pan doktor povídal, že má zase plno zubního kamene (a to se jí zoubky před dvěma měsíci čistily ultrazvukem a i se čtyři špatné vytrhly) a zánět dásní. Beruška ale stále hubne, za ty dva poslední měsíce zhubla půl kila. Z osmikilové kočičky je docela obyčejná kočička (nyní váží 5,65 kg). Pokud by nepřestala pusinka ani po léčbě (budeme jezdit na injekce) bolet, udělá se rentgen, jestli pod nějakým zoubkem není třeba váček...a jako krajní řešení vytrhání zoubků. Cukr má stále zvýšený, ale na inzulin to pořád není. Dietní granulky má k dispozici... Mám o ni docela strach, kdysi klidná pohodová kočička je teď nervozní, neklidná a občas i protivná. Prostě to není Beriberi.... Tento týden snad budou výsledky histologie nádorku Phoebe. V sobotu u nás byli na návštěvě a ku pomoci Kačenka s Honzíkem, dovezli kočičkám kapsičky a konzervy - a hladící ruce:)

19/4

Naše stará babuška Bětuška dnes odpoledne odešla. Srdíčko asi nezačalo pracovat tak, jak by mělo. Odešla za svými synky - Medardkem a Krémákem a dlašími dětmi... Bětuško, moc a moc nám chybíš a my jen doufáme, že tě teď už nic, vůbec nic nebolí. Máme Tě moc rádi a nikdy na Tebe nezapomeneme.

13/4

Milí, za těch pár dnů se zrhuba událo to, že ve čtvrtek 9.4. byla na operaci nádorku na struku Phoebe. Operaci zvládla výtečně (inhalační anestezie), byla rychle probraná a orientovaná. Jizva se hojí pěkně, ale čekáme na výsledky histologie, pan doktor nezněl moc optimisticky.

V pátek jsem nakoupila v akci v kauflandu 20 krabiček kapsiček Felix a 30 konzerviček Gourmet, obojí mají kočičky moc rády. Potěšil se nejen Mikešek II., ale i Bětuška, Julinka a Joeynka, všichni ti bezzubkové:)

Phoebe v sobotu oslavila své jedenácté narozeniny, a moc si přejeme, aby s námi byla ještě jednou tolik let.

Včera 12.4. oslavila své sedmé narozeniny Bětulka Batulka de Betu (slavil by i Medardek, kdyby se dožil....) a doufám, že je patřičně oslavila i její sestřička Cecilka. 
Všechno bylo celkem v normálu, ale dnes ráno, těsně před mým odchodem do práce, se udělalo špatně staré Bětušce, mamince Bětulky, Cecilky a Medardka. Naší babušce Bětce, původem teletníkové kočičce, kdy ani nevíme přesně, kolik jí je let. Snad dvanáct, snad patnáct, nejde se dopočítat. Bětuška je osoba blinkavá (některé kočičky blinkají častěji, de facto bez udání důvodu - obvykle jim vadí troška chlupů v žaludku, někdy se prostě přepapají a někdy jen tak blinkají, byť nejsou nemocné), ale poslední dny blinkala častěji, ale papala s velkou chutí. Jen na obličejíku bylo vidět, že jí není až moc dobře. S Bětuškou v plné síle nejde jet jen tak k veterináři - moc se bojí přepravky a nejen v ní dělá přemety a kvílí, ale takový stres kvůli věku by nemusel dopanout dobře. Dneska ale velice těžko dýchala, musela se z polohy vleže zvedat na přední packy, i otevřít pusinku. V přepravce jen sem tam kníkala, netloukla sebou, prostě bylo jí zle. Zatím dostala, co bylo možné, natočilo se EKG, udělalo sono, rentgen, odebraly se krve - výsledky až odpoledne. Ale bojím se, že ji zrazuje srdíčko. Moc bych si přála, aby všechno ještě zvládla. Je to opravdu moje velmi srdeční záležitost, včera před sedmi lety byla taky neděle.... Bětuška rodila večer pod gaučem, byla moc ráda, že jí mohu pomoct, Medardek byl veliký kluk, šel zadečkem a moje pomoc byla nutná.... Bětušku jsem po odchovu koťat (a kastraci) měla jako ostatní kočky - matky vracet na teletník, ale nějak jsme si až moc padly do oka. Bětu za svůj život poznala hodně krutosti a přesto mi dokázala uvěřit a mít mne ráda. Doposud spolukomunikuje se svou dcerou Bětulkou, a to nebývá až tak obvyklé.
Bětuško, moc Ti držíme palce, ať to prostě DÁŠ!!!!!! A slibuju, že Ti ty myšky budu pižlat stejně jako loni:)

Jen sem ještě přetáhnu svoje úvahy z FB (z 10/4) - třeba je někdy někdo přečte a vezme si je trochu k srdci:

Milí, vrátili jsme se z procházky, děti byly trošku zmatené, že jdu jen já a Pavlíček nikde, ale daly to:).
Spíš se mi honily další myšlenky v hlavě, které asi nebudu schopná dostatečně písmenkově zformulovat - on rozhovor by byl snazší.
Jen chci všem, kdo musí či "musí" dát svou milovanou kočku pryč z domu, sdělit, ať jednají s rozmyslem a ne bezhlavě, mají-li sou kočiku rádi. Každá kočička, ocitne-li se náhle někde, kde to nezná, je bez svého domova a bez svých majitelů, jedná jinak. Zapojí se jakýsi přežívací program, který kočičce umožní přežít první dny a týdny relativně bez újmy. Ale jakmile se kočičce zdá, že už je to možné, přežívací organizmus končí, je tzv. dovoleno kočičce onemocnět - a to buď nemocí, která zvládnout jde - anebo tzv. konečnou, obvykle to je FIP, tedy konečnou. Proto moc apeluji na všechny z Vás, kdo musíte dát svou kočičku pryč, dobře si vyberte útulek či depozitum, kde Vaše kočička nebude jen číslem. Protože není to všechno jen o tom, že jste kočičku (a doufám, na které Vám záleží) svěřili do útulku či depozita, kde se o ni postarají. Někdy se může člověk i strhat a kočička stejně odeje.... Protože i když přežije útulkový čas, až najde svůj klid a domov, dovolí si ten luxus a onemocní - a někdy i navždy. A někdy přímo v útulkovém čase.... Proto - kdo nutně hledáte azyl pro svou už nechtěnou kočku, či kterou už opravdu nemůžete mít, a záleží vám na ní, najděte jí rovnou nový láskyplný domov. Je to nejkratší a nejméně bolestivá cesta ze všech. Nejsem hysterka, ani nereálně myslící člověk, jen vím, co kočička zvládne a co ne. Máme tady pár kočiček, které přišly o domov, a kterým lidé nedokázali najít vhodné alternativy. Ke všem se snažíme přistoupit odděleně a dát jim to, co potřebují a co jim chybí. Ale na druhou stranu vím, že další takové už nejsme schopni zvládnout. Těší mne, že ty, které přišly s těšce pošramocenou psychikou, dokážeme navracet k normálnímu životu. Jenže takových pošramocených dušiček je moc a ještě víc. Nicméně, abych byla alespoň trošku optimista - třeba taková lidožravá Nellinka, byť na 5 měsíců umístěná a zpátky vrácená, žije naprosto normální život a my jí rozumíme, chápeme, že je to laškovná starší britská dáma, která svým jemným anglickým humorem odzbrojí každého - ať člověčího nebo kočičího druhu.

7/4

Milí, svátky velikonoční byly skoro jako každý jiný den - jen s tím rozdílem, že včera měly kočičky milou návštěvu. Přijela paní Alenka Bednářová s manželem a dcerkou, takže některé kočičky dostaly to své - mazlení. Většina jich ale prchla, jsou to prostě plašani. Také dostaly dobrůtky a obálku s korunkami. Moc děkujeme!!! 
Kluci i Selfinka po kastracích vypadají dobře, jen Selfie odmítla opečovávací péči v ložnici, že tam prostě a jednoduše nebude a basta.
Maruška a Johanka mají záněty v pusinkách, už těch bolavých tlamiček máme nějak moc:( Johanka papá víceméně hlavně granulky, ale Maru je výhradný masožravec - a tím pádem další adeptka na pidikousky masa. Andulce musím maso nakrájet na kousíčky, ta papá ale výhradně a pouze hovězí. Staré Bětušce je nutné taky na menší kousky, ale velikostně malinko větší než Andulce. Ty úplný pidikousky jí nevyhovují. Nadrobno nakrájet a podat kupičku masa na skříňku v zadní předsíni - to je třeba vyhovět plaché Poldince. Kája zase spapá jen vepřové na středně velké kousky, a to na okně v ložnici. Nellinka jak kdy, někdy kousky masa ano, jindy že to není vůbec jedlé. Mikešek II. zase spapá jen syrové kuřecí. To papala i Uršulka, ta ale s kouskami kůžičky. Pepřík má také trochu zánět v tlamičce, celkově ale trochu zhubnul a je jakýsi podivný, jenže nic jiného na něm není vidět. Budu muset domluvit krve u pana doktora - a Tášence asi taky. 
No, a ne moc pěkný závěr - prohrávám s blechami! A absolutně netuším, jak to řešit:(

4/4

Milí,
naše Ušulka, naše Uršu, Teta Uršula včera v noci odešla TAM.... Po chvílích doufání, po pár dnech injekcí a jízd na veterinu, se její stav natolik zhoršil, že nebylo jiné volby, než jí pomoci přejít za Duhový most. Uršulko, holčičko naše malá, snad je Ti už líp!!!! K nám jsi přišla s tím, že jako venkovka máš nemocný ouško a asi čekáš koťátka....... Bylas před porodem s karcinomem ouška, každé oklepání vemi bolavé hlavičky Ti dělalo problém a bolest. Karcinom ouška.... Pan doktor zvládl operaci na jedničku, rakovinu ouška se podařilo zastavit. Že na jedno očičko nevidíš, nebyl problém. Ulevilo se Ti od obrovské bolesti, Tys potom bez problémů porodila tři nádherné kočičí kluky a vychovala je v Tvém duchu silné nátury. Vždycky sis uměla poradit s každým. Stačilo jen zavolat, že jsi to TY a každý se Ti klidil z cesty. Přišly problémy a nemoc a i s tou sis uměla poradit po svém a nedat na sobě nic znát. Polykalas poctivě prášky, i když Ti nechutnaly. Přidal se protivný a obtížný zánět tlamičky, i ten byl na Tebe krátý. Pak ledviny říkaly -KONEC - aly Ty sis s nimi uměla poradit. Až najednou, kdy páníčkové začínali doufat, že zase bude líp, ses rozhodla, že máš všeho trápení DOST a všechno jsi ukončila. Uršu, zlatíčko naše černobílé, maminko našich tří kocourků, už jsi TAM, odkud Tě nedostaneme. Odešla velice silná kočičí osůbka, které patří vzdát hold. Byla to máma s velkým M. Uršulka s velkým U. Naše teta Uršulka odešla - snad buzerovat u Velké kočky - ale nám je po ní obrovské smutno. Tak moc chybí. Musím korigovat písmenka, pro pláč nevidím. Nevím, kolik roků bylo Uršu, možná pět , možná deset nebo patnáct. Každopádně poslední tři roky neviděla na jedno očičko, slyšela snad na jedno ouško a jednu poouškoovu dírku.
Uršulko, zlatíčko naše s obrovitánským srdcem a velikánskou chutí do života, moc a moc nám chybíš!!!!! Kdo bude buzerovat všechny ostatní kočičky??!!?? Kdo bude buzerovat nás, krmiče a opatrovatele??!!!???? Uršu, Lásko naše, nikd na Tebe nezapomeneme!!!! Máme Tě moc a moc rádi.

2/4

Milí, s Uršulkou jezdíme na injekce, zatím vypadá lépe, trochu papá, je veselejší, živější.

Dnes jsou na kastraci Selfinka, Emílek, Puntík a Uhlík, doufám, že všechno zvládnou dobře. Noc byla docela krutá, hlavně Uhlík se snažil dostat z ložnice pryč. Vzhledem k tomu, že na operační zákrok musí mít hladovku, brávám vždycky kočičky do ložnice, kde je lehčí odebrat krmivo. Ale Uhlíčkovi se to opravdu nelíbilo, Puntík by taky nervozní, Selfinka kňoukala, že chce otevřít dveře..... Jen Emílek byl v klidu, jenom se přišel párkrát pomazlit....

Včera jsem brala k panu doktorovi i malého Jamborka, začal hodně pokašlávat, přidala se rýma. No, vyfasoval tabletky...