duben 2022
13/4
Milí, s kočičkami přejeme Vám všem krásné Velikonoce
Ať se Vám tyto svátky jara vydaří, ať jste všichni zdraví a v pohodě.
U nás je teď zase více smutku, než bychom si přáli, Červeňáček opravdu hodně marodí, v neděli ani nechtěl jíst, ale od pondělí každý den trochu dobrovolně snědl. Nicméně víme, že se blíží to nejtěžší rozhodnutí.
Vlastík, který bojuje s nemocí FIP, začal trochu zlobit s braním léků, přece jen je bere už přes dva měsíce a ještě nějakou dobu je brát prostě musí.
Broněček, jedno ze dvou koťat z lesa, která zbyla, už chodí mezi ostatní kočičky, a moc se mu to líbí. Jeho sestřička Helenka, už zcela zahojená po kastraci, by mezi další také mohla, ale ona je hodně plachá, a tak když se otevřou dveře z ložnice, tak maximálně ze sebe udělá hada, tedy natáhne se asi do délky pěti metrů a hlavičkou nakoukne do "velkého" světa, ale zbytek tělíčka je stále v bezpečí jí známé ložnice. Gustička se v době spánku koček odvážila třikrát vstoupit do obýváku, ale jak nastal někde pohyb, hned se běžela schovat. Nebudeme na ně spěchat, nic jim nechybí, každý den mají chvíli otevřené okno, aby se trochu "vyvětraly" a přes síť se mohly setkat s ostatními kočičkami.
Evženek, který má chronické selhání ledvin, se zatím drží, i když je na něm vidět, že stále pomalinku hubne. Ale má chuť k jídlu, chodí si na dvorek, pomazlí se. Cyrilek se stejnou diagnózou se také jakž takž drží. Potrápila nás Penny, která kulhala na nožku, ale už je to dobré, i když ji čeká ještě týden braní antibiotik. Bradička dostala depotní injekci na bolesti v zádech. Proletěla u nás jarní kýchavá viroza, i Coco Flanel musela dostávat léky, ale snad se situace s přibývajícím sluníčkem uklidňuje.
Koncem března jsme přijímali velmi zuboženého kocourka, asi ani nebudu psát, jak moc byl bolavý. Každopádně neovládal zadní nožky...ale byl tak milý a odhodlaný žít. Stará se o něj naše Kamilka, ta, která loni na lahvi odchovala Darinku a pak i Mínu... Kocourek dost jméno po Kamilce - jmenuje se Kamil. Stále nechodí, sám nečůrá, ale Kamilka se o něj vzorně stará. Skoro všechny rány se Kamilkovi zahojily, začíná dost používat jednu zadní nožičku, pohybuje i s ocáskem a začala se pomalinku probouzet i druhá zadní nožička. Všichni mu držíme palce, aby se dokázal bez bolesti pohybovat i vyměšovat.
