KOČKY SOBĚ, z.s.

28/5

Čekala jsem, že do neděle Helenka porodí, zatím ale vůbec nic...

Zatím se povaluje v posteli a my čekáme.

Miminka Uršulky jsou v pořádku, pěkně přibírají, Uršulka je vzorná maminka.

Poslední zpráva od Blekísky mne moc nepotěšila, protože je hodně zalezlá a čůrá do postele. Asi jí je hodně smutno. Držím palce, ať si rychle zvykne, anebo ať se vrátí, když jí to samotné nepůjde.

Chci moc poděkovat - zpětně - manželům Havlovým za dovezené krmivoa velmi milou návštěvu, jsou u nás vždycky moc srdečně vítáni. Pak paní Marice Možnarové, dovezla nám společně s kolegyní, plno krmiva pro kočičky, hlavně z provedené sbírky v základní škole v Hranicích na Moravě. Moc děkuji všem, kdo nám pomáháte finančně, a že někteří již dlouhou dobu a významně. Bez vás by bylo všechno o moc horší. Děkuji.

Trochu marodím, ale snad zase bude líp.

25/5

Čas plyne, já si marodím....ale kočičky mají nadále svůj život. Takže - v neděli 20/5 odjela do nového domova Blekíska. Blekísové, Černá rota, kluk a dvě holčičky k nám přišli v srpnu loňského roku. Od počátku milí, mazliví, tvořiví - a úplně stejní, souhrnný název Blekísové jim zůstal, jen byl kluk Blekís a dvě Blekísky holky, v případě podávání tablet vystříhávána za krčkem značka... Takže Blekíska vystříhlá odjela a přejeme jí hodně štěstí, zdraví a skvělý domov. V úterý pak odjela Nellinka. Taková hodně srdeční záležitost, moc se mi po ní stýská, ale nemohu nic, než doufat, že bude moc a moc spokojená a noví páníčkové rovněž. Nellinko, holčičko sametová, buď hodně šťastná a zdravá a .... Obě holčičky jsou zatím v pořádku.

V noci ze středy na čtvrtek porodila Uršulka tři krásná miminka, všechno je zatím v pořádku, koťátka se mají k světu, Uršulka vypadá v pohodě. Stehy z operovaného ouška má až na jeden (opětovnědržící ránu), venku. Rána se zahojila dobře a teď nezbývá než doufat, že nikde nic dalšího neroste a Uršulku čeká krásný život. Kéž by....

14/5

Nějak se čas posunul a ejhle, je půlka května a zrovna dnes má svátek Bonifác - náš Bonýnek.... Bony, všechno všecičko nejlepší a ještě lepší!!!

Vlastně uběhl celý měsíc, co jsem naposledy psala na stránky. Tady se mi to nezdá - den jde za dnem, člověk ráno vstane, obstará kočičky, jede do práce, pak nákup, veterina, domů a zase kočičky a je večer, do toho sem tam víkend a jen zírám, jak čas neuvěřitelně běží.

Zkusím alespoň body, které mi uvízly v paměti. Umístili jsme Bobinku, a troufám si napsat, že skvěle. Měli jsme dost strach, protože Bobinka je už letitá kočička a přechod z původního domova, kde si ji (a její dcerku Ťapinku a kocourka Matýska) už nemohli nechat, nesla velmi těžce, nemohla ani jíst, jak tesknila. Teď bydlí v Hořovicích u starší paní a její dcery, podle všeho je jí snášeno modré z nebe a my jsme moc a moc rádi. Ne všechna umístění jsou ta pravá. Myslela jsem, že jsem udělala dobře, když jsem umístila Rudolfka. První zprávy byly moc dobré, pak jsem se delší dobu nemohla dovolat a když už, tak jsem se dozvěděla, že kocourka pustili ven, dva dny běhal na zahradě a pak se ztratil - ani mi nedali vědět, nic.... Není to vůbec jednoduché, staráte se o kočičky, jak nejlépe dovedete, navíc je máte opravdu moc ráda, ale nejde si všechny nechávat - to by člověk už nemohl pomoct dalším a dalším....tak jim hledáte domovy...a buď je všechno v pořádku - nebo to byl přehmat a doplatí na něj právě kočička. Už několik let mám chuť nevzít ani chlup, dožít s těmi, co jsou s námi. Vyhnout se všem náporům nemocí, protože každý nově příchozí si nese jednak svou vlastní výbavu nemocí a pak také výbavu odolnosti, protože se po čase setká s celým  osazenstvem a nějak na všudypřítomné bakterie, viry, plísně a nevímjaké potvory reaguje. Buď omarodí sám, nebo strhne lavinu nemocných kočiček a pak se vše vleče dokola dokolečka...a zase nanovo a pořád. Do toho občas nemoc smrtelná, milovanou kočičku pohřbíváte a říkáte si - PROČ?! Proč podstupovat bolest a trápení znovu a znovu. Vždyť to nemá smysl. Hmmm, patrně to nějaký smysl má, jinak by Osud takhle nezasahoval. Máme stop stav už moc dlouho a stejně pořád přicházejí noví a noví, kteří se prostě odmítnout nedají. Co je fakt, že po těch letech mi všechno bere moc energie a každé úmrtí je těžší a těžší. Vzpomínám pak na všechny, kdo už odešli a je mi moc smutno. A nejsem si až tak jistá, zda všechny ty spokojené kočičky v nových domovech či u nás doma, dokážou zaplnit to prázdné a bolavé místo.

No, nějak jsem se rozepsala směrem, kam jsem ani nechtěla zabrousit, ale už to nebudu mazat.

Díky umístění Šmedlíka s Dobromilkem jsme měli možnost poznat i teletník v Pohledci - a jeho obyvatele. Stalo se, že se jednoho dne před námi otevřela vrata a uviděli jsme kočičky, kterým jsme dovezli krmení - mimo jiné i dvě malá drobná černá koťata s bídnýma očima, která okamžitě putovala do přepravky - a tak jsou dnes u nás dva týdny Wanda se Sašou.

Saša - půlroční čokoládová holčička, byla drobounká, ale za dva týdny je z ní krásná kočičí slečna.

Wanda, sestřička Sašenky - čokoládová dlouhosrstá krasavička, která má problémy s očima. Jedno očičko skoro jakž takž dobré, druhé po zánětech a rohovkovém vředu je zjizvené, denně se kape, ale nikdy nebude úplně stejné jako normální, byť na něj Wandička vidí.

Kočička vpravo je Helenka. S ní Saša s Wandou a starý dobrý Středeček. Saša, Wanda i Helenka jsou z teletníku v Pohledci. Helenka měla jít na kastraci, ale cobydup čeká koťátka. Jedna teletníková mourinka se po kastraci již na teletník vrátila (mazlivá, nádherná s řirokým  čokoládovým pruhem na hřbítku), želvovinová kočička, plachá, se zotavuje po kastraci a brzy bude na teletník vrácena. Zbývá tam ještě mourinka a čokoládová kočička s viditelnými bříšky, obě plaché. Po vychování koťátek se musí také odchytit a dát kastrovat. A drobná malá mourinka, snad sestřička Wandy a Sašenky. A černý kocourek.

Také k nám byla dovezena Uršulka

S otevřeným nádorem ouška, s jedním očičkem malinkatým, březí. Nádor ouška zhoubný, jak klepala hlavičkou, kromě plno krve z ní odpadávaly i kousínky tkáně. Rozhodlo se a Uršulka byla minulé úterý na operaci, kde jí bylo celé ouško odstraněno, zvukovod posunut. Vzhledem k březosti bylo vše prováděno v inhalační narkoze, aby koťátka přežila, i volba léků proti bolesti byla složitá. Tady je Uršulka po operaci

a tady obrázek ze včerejšího dne

Dnes jsme byli opět na kontrole, vše se hojí dobře, miminka jsou také v pořádku, porod se blíží.....