KOČKY SOBĚ, z.s.

27/5

Milí, s oslavami narozenin se teď "roztrhl pytel". 24/5 měla naše "uršulátka" dva roky. Doma oslavili Alastorek s Albuskem, Alex je už dávno v novém domově. Kocourkové naši, hodně štěstí! Hned prvního června budou slavit "helenkové" Murphík s Bradičkou své druhé narozeniny a druhého června naše Rozárka oslaví krásnou "osmičku" :)

Probíhá pomalé rozbalování dárečků z májového stromu splněných kočičích přání - pomalé proto, že  obdarované fotíme se svým dárečkem - a ne vždycky, když chci fotit, je účastník doma; nebo se nechce nechat vyfotit:).

S Maruškou jsme museli na veterinu, hůř dýchala, jen otevřenou tlamičkou a přitom nekýchala, nosík volný.... Poslechově se panu doktorovi nelíbila, a tak vyfasovala tabletky. Včera jí ale bylo mnohem lépe. Jen nebylo syrové maso (dala jsem pozdě rozmrazit), tak papala alespoň svou oblíbenou kašičku - a vařené kuřátko. Dneska už dostane pořádný dlabanec. Je to podivná bytůstka, která se mi snaží neustále vysvětlovat, že kočičky nepapají granulky, nepapají konzervičky ani kapsičky, ale můžou papat výhradně masíčko:). Včera přijeli naši a kočičkoví přátelé - Kačenka s Honzíkem, Kačenka ušila nové potahy na "sušáky", tedy závěsné pelíšky na topení. Hned večer byly plně obsazené. Moc děkujeme!!!!

22/5

Milí, dnes začnu velkou gratulací "malým" Macíkům - tedy Nížovi, Chmelíčkovi, Davídkovi a Charlottce, protože dnes slaví svoje první nerozeniny.... Takhle vypadali jako malinkatí :

Velká gratulace patří i jejich mamince - Macíkovi:)

Poslední týden byl smutný, zprvu lehká viroza Leonarda byl omyl, Leoušek měl FIP a v úterý večer jsme ho nechali odejít. Bříško se nalilo obrovskou rychlostí, ještě se v sobotu posílal exudát do laboratoře v Plzni, nebylo jiné východisko, než mu ulehčit poslední dny či hodiny. Je mi opravdu moc a moc smutno, Leoušek byl můj velký oblíbenec, milovala jsem jeho hluboké předení. A když večer skočil na okno ložnice, hned jsem mu šla otevřít, první, co bylo, že se šel pomazlit, pak najíst a potom opět ke mně, lehl si mi k obličeji na polštář, vrněl, párkrát mne olíznul a usnul. Velký nádherný kocouří chlapeček (vím, min. 4 roky, ale pro mě byl chlapeček) odešel a zůstalo jen prázdné místo....

15/5

Milí, pořádně nevím, jak poděkovat všem, kdo obdarovali naše kočičky, všem, kdo jim naplnili mističky, kdo uhradil náš projekt - a všem organizátorům tak bezvadné a úspěšné akce. Prostě - DĚKUJI!!! Nebudu vypisovat jednotlivá jména dárců, každopádně jsou k dohledání na transparentním účtu.

Jsme už zvyklí, že většinu nákladů na chod depozita hradíme sami, každá korunka, která k nám příjde, se opravdu hodně moc hodí a taková větší "finanční injekce" nám hodně moc a ještě víc pomůže. Je objednaná zásilka ze Zoohitu, snad každým dnem dorazí granulky, konzervičky a kapsičky, a když vše zlehčím, tak dorazí i kočičkami tolik oblíbené krabice:). Už teď vidím, jak Nellinka čeká na otevření každé z krabic, jak každou prozkoumá a následně očekává, až ji alespoň částečně vyprázdním, aby do ní mohla skočit a lebedit si. Dalších dvacet - třicet kočiček také tančí kolem, ale Nellinka je sametová, s jejími ladnými pohyby starší briťulky je nepřekonatelná. Jen ji nesmí vyrušit svými pokřiky Uršulka:).

Poslední dny není moc příznivé počasí, často prší, ochladilo se a fouká studený vítr. Tohle není vhodná kombinace hlavně pro Medardka, momentálně ven nemůže - a ani nechce. Dostává střídavě injekce a tablety, neboť se jeho zdravotní stav zhoršil. Každopádně se ale stále rád pomazlí, nechá se učesat, moc rád papá a nelení, když se v kuchyni krájí syrové maso, aby si pro něj svým osobitým způsobem "došel". Stále se bojím, jak všechno dopadne, ale dokud ho bude bavit život na tomto světě, do té doby nejen že bude s námi, ale i do té doby budu věřit jeho obrovské síle, že se ještě na nožky alespoň na pár kroků postaví. Hlídám čůrání, aby se zase nepřidal zánět, včera bylo vše v pořádku.

Dětičky se víc drží doma, maličko víc zlobí (vůdčí kocourkové si značkují snad na co příjdou - a nejen kocourkové!), a také mnohem víc využívají všechna svá spací místečka. Dávno jsme si zvykli, že obývák naprosto není náš, ale kočičí. Dávno jsme si zvykli, že kuchyně je jídlena hlavně pro kočičky, že vaření s kočičkami je na palici - záhadně mi se vším chtějí pomáhat, všechno kontrolovat a pokud vařím něco z masa, tak mi vehementně tvrdí, že to je JEJICH maso a ať si dáme raději zeleninu:).

Bradičce se KONEČNĚ opět zahojily bolavé fleky na krčku a hlavičce, zbývá jen pár stroupků. Každopádně ale dál dostává antibiotika a ještě nějaký den je brát bude. Krychlička také ještě dobírá léky po zákroku v tlamičce, stejně tak je na antibiotikách Jasoň, kterého dost potrápil zánět tlamičky. Liušce se nadále musí aplikovat gel do očička, Uršulka jakž takž zánět tlamičky ustála, ale není to stále 100% v pohodě. Prolítává doma taková podivná jakoby chřipka - kočičkám celkem nic není, jen je "bolí člověk". Dobré je, že postačí pár dnů "kočičí brufen" a je zase dobře, Marušce se tohle objevilo hned na počátku května, pak byl klid a včera zase bída... Gusíka taky bolelo tělíčko, Leonarda a Ratmírka také. Mikešek rýmu jakž takž zvládl, dostává ale ještě Lysinviral plus, stejně tak ho dávám Marušce (která poctivě spolyká všechno, co jí dám do tlamičky), Leoušek ale naznal, že je to hnus fialovej a polovinu vyplival a ještě se na mě naštval, cože jsem mu vrazila do pusinky. Micinka vypadá, že se o ni také něco pokouší, uvidíme dneska, jak jí bude. Stará Bětuška často blinkává, ale tohle ji drží už nejméně dva roky, když jí loni trhali zoubky, dělala se krev, hlavně kvůli ledvinám. Všechno bylo v pořádku. Nehubne, zatím ji nebudu trápit cestou na veterinu, protože ji to velice stresuje a navíc - Bětu je ochotná jíst tabletky pár dnů, ale déle jak týden ne - to se v ní probudí ostraha z let prožitých na teletníku a je plachá bez možnosti chycení. Julinka poblinkává snad celý život, velmi často jsou to chlupy, které ji trápí, ale je to prostě a jednoduše blinkací kočička:). V pátek jsme byli v prodejně firmy Sokol falko v Hlinsku a nakoupili pár masových konzerv. Kočičkám chutnají:)

Milí, ještě jednou moc děkuji za podporu našich kočiček, že jste poslali korunky a že jste na nás mysleli. Připomínám, že kdyby se kdokoliv chtěl přijet podívat, je vždy vítán. Jen mám malé omezení - v pracovním týdny bývám doma až navečer, víkendy jsou obvykle volné. V úterý nebo kdy mi ráno volala nějaká paní, chtěla vědět, "kdy máme otevřeno", že jedou do Svitav a hodilo by se jim se u nás zastavit, protože přišli o kočičku. Moje odpověď bohužel byla, že dorazím až kolem půl šesté - paní pravila, že se tedy domluví s manželem .... a už se neozvala. Obdobné bývá často, ale chodím do práce a tak opravdu je naše depozitum "otevřeno" až v podvečer a o víkendech......  

9/5

Milí, uběhlo pár dnů, a pro naše kočičky se snad nic nezměnilo. Stále chtějí papat, mazlit se, pokud možno by víc jak půlka spala s námi v ložnici (je to čím dál horší - vpustím ty "hodné" - tzn. ty, které neznačkují na co příjdou - ale pak je vystrnadit, de facto aby člověk alespoň našel kousek místa v posteli, to je obtížné - KOHO mám šoupnout do obýváku???). Stále milují volnost, kterou mají - kdykoliv chtějí, vyjdou si na zahrádku, kdykoliv chtějí, jsou v suchu a teple doma. Co se změnilo - to, že se naše kočičky zapojily do májového stromu kočičích přání :kociciprani.cz/kocky . Moc děkujeme realizačnímu týmu (je to super !!!) a moc děkujeme všem, kteří naše kočičky obdarovali!!!! Těžko dostatečně poděkovat, ale : DĚKUJEME....:) A stejně tak moc děkujeme Andrejce Hořejší za provedenou aukci na FB ve prospěch našich kočiček a všem zúčastněným lidem.

Máme za sebou dost návštěv veteriny, a další před sebou.... Julinka s Uršulkou jezdí na antibiotika kvůli zánětům v tlamičkách, Jasoňovi se také objevil zánět v tlamičce, ale zatím bere jen tabletková ATB, Mikešek s Kapříkem rýmují... Kapřík má s rýmou neustále problémy, navíc se ve výtěru objevily fujtajbl bakterie...No, snad se mu vše podaří vyléčit. Bradička má opět problémy se záněty kůže na hlavičce a krčku. Po druhém ataku skončila jako slepice holokrčka - teď zvládáme třetí onemocněnní, s největší plochou co kdy měla. Změnila se antibiotika, bylo nutné přidat steroidy. Rozhodně to není alergie na bleší kousnutí, blechy neměla a navíc je pečlivě neustále ošetřována proti parazitům. Naštěstí je veselá a papavá:). Krychlička podstoupila v pátek vyčištění zoubků, některé stoličky pan doktor vytrhnul. Dlouho předlouho po narkoze spinkala, vzorně v přepravce na postelích v ložnici. Až když byla dostatečně vzhůru (tedy ječela na celé kolo, že chce pustit), jsme ji vraceli do pracovny. Krychlička absolutně nesnáší pobyt mezi větším počtem koček. Zprvu jí ani tak problémy nedělal, ale poslední rok je to obtížné. Jakmile se dostane poblíž další kočky, neuvěřitelně ječí svým zvláštně nakřáplým hláskem a k poslouchání to opravdu není. Takže bydlí hlavně v pracovně s Beinkou, občas i to je na ni příliš a jde si užít samoty do kotelny - jako třeba dnes.... Každý den je stejný a přesto je každý den jiný. Kočičky chtějí papat nejen den co den, ale pořád, stejně tak stále používají kočičí wc, stále je někdo nemocný - a stále potřebujeme plno korunek, aby všechno mohlo jít jako doposud. Stále potřebujeme dost sil, abychom je obstarali. Vím, je to naše volba, náš "styl života", ale bez Vás, kdo nám pomáháte, bychom "to nedali".... proto : MOC DĚKUJEME.

Leonard v trávě

Naše babulka Andulka

Chmelinka

Sazinka

Buřtík s Bětulkou

Buřtík

Gusík

Středeček

Liuška

Golfík

Brejlička

Všichni poloplašánci, které jsme na podzim brali po požáru v sezemickém depozitu, si u nás zvykli už na 100%. Z Buřtíka je veliký mazel, co miluje procházky venku a spaní v posteli, navíc je parádně upovídaný. Lumpík je fakt lumpík, nemá nikdy daleko někoho řádně pošťouchnout a prohnat, ale moc rád se pomazlí a spinká v obýváku, Mikešek je mazlík, ale mazlení nevyžaduje, spíš se na mne vždy dívá s očekáváním, zda ho fakt pohladím nebo ne. Je spíš kliďas, volnost venku má moc rád. Kamilka, která nejdéle odolávala hlazení, je normální kočička, která si zde žije svůj klidný život, chodí si ven, má svůj pelíšek nahoře na lednici. Mění se v nedobytnou kočičku pouze při krájení masa - to je někdy o život (ne její, ale můj, že mě klepne). A Micinka? Ta si bydlí na dvorečku, kam se odstěhovala pár dnů po vypuštění z karantény. Občas zavítá do zadní předsíně, ale pouze když jsou otevřené dveře. Kočkovlezem jsem ji nikdy neviděla používat. Je mazlivá, nastavuje bříško, ale na klín nebo do náruče ani omylem. Miluje svou volnost, moc ráda tráví den venku na zahrádce.