Jdi na obsah Jdi na menu

LEDEN 2011

2. 1. 2011

 26/1

Omlouvám se všem, opravdu ale nějk nemám náladu nebo síly, ať už to pojmenuji jak chci, na to, abych sem psala. Samantha 5.1.2011 zemřela. Velice těžce nemocná je i Fran. Stejně tak v září umístěný Borisek. FIP řádí jak černá ruka a všechno mi připadá jako zlý sen.....

Nezlobte se na mě, pokusím se jak mi to půjde opět zapojit a psát, co se děje nového, ale fakt je to pro mě těžké. Stopuji umísťování kočiček, nedokážu si představit, že bych teď unesla tu nejistotu, co KDYBY.....

Věřím, že bude líp, na jaře určitě. Ale teď - TEĎ je opravdu velice těžké období. Velice. Joeynka hubne a hubne, Lori na tom není o mnoho lépe.

Koťátka, všechna doma - Minigolfík a Pěšinka od Žoflinky a Dalimilek, Vilma (kocourek), Zara i Jehlička dovádí, často je provází rýma. Nová majitelka Žoflinky psala, že se u ní ve výtěru z očiček našly chlamydie. Musím nechat otestovat tedy i kočičky doma....

Dnes nás navštívila adoptivní maminka Kamilka, donesla dětičkám korunky, před týdnem přijela hodná slečna - a zabte mě, zapomněla jsem jméno a přitom už u nás byla v létě - a dovezla granule a malé škrábadlo. Všem našim příznivcům moc děkuji, nemyslete, je to pro nás velikánská pomoc, bez Vás bych to opravdu nezvládala. Krmivo, stelivo, veterina - to vše jsou položky naprosto příšerné... DĚKUJI Vám všem a moc si toho vážím.

Neopusťe nás, i když zrovna neaktualizuji stránky. To, že nepíšu, neznamená, že by se nic nedělo - o kočičky je třeba se starat den co den, jen není ta správná doba na psaní.

Eva

18/1

Z nového domova se ozvala a hezké fotky poslala Žoflinka, přidáno do Pozdravů z nových domovů.

 

 

Zlatánek odešel do nového domova a bude mít i kočičího kamaráda. Tak ať se má jen dobře !

 

2/1

Všem přátelům, příznivcům a dobrým lidem přeji se svými kočičkami krásný, zdravý, šťastný a láskyplný rok 2011.

Omlouvám se za poslední dobu prostojů, není někdy lehké období....

Vánoční svátky prožily příšerky pohodově, navíc první rok nikdo nevlezl do stromečku, i ozdob shodily málo. Byly ukázkově vzorné. O druhém svátku vánočním odjela do nového domova Žoflinka, zatím se jí daří skvěle, má velmi hodnou rodinu.

Děkuji všem za zaslané věci, mám to nafoceno, ale popravdě se mi sem teď velmi špatně vkládají fotky. Resp. - nějak si to dělá co chce, celý formát estránek je poněkud jiný a ještě jsem mu řádně nepřišla na kloub. Pokusím se ale všechno napravit.

Zlatánek si u nás zvykl velice rychle, je to mazlík, hodňoučký kocourek, čistotný, klínový a chovací, ideální společník, protože je navíc moc pěkný. Kastraci a zotavení se z ní zvládnul moc dobře. Poldinka je úplně fit a trošku se mi zdá, že se její hrozivá plachost ztrácí.

Trápení mám se Samanthou - Semouškem. V srpnu jsem ji jako pětiletou a "naši" umístila, aby měla lidi pro sebe a neměla kolem sebe tolik koček. Bohužel se třetí den vrátila úplně jiná kočička, ne sebevědomá Sam, ale kočička, která si našla svoje místo v polici nad mrazákem a vylézala jen k jídlu nebo se pomazlit, nešla nikam dál, ani do obýváku. Asi jedno s druhým a Sam je velice vážně nemocná. Snažíme se, i kapačky dostává, ale nevidím to vůbec dobře.

Zpráva, která mne potěšila zní : ztracený Kamilek se našel. Živý a zdravý a je zpátky doma, s Julinkou se prý nádherně přivítali. Tak tomu jsem moc ráda.

Před Vánoci jsem k paní Pavle Hybské do Sezemic poslala koťata i s maminkou a teď na Silvestra jsem k ní odvezla další kotě. Děkuji moc Pavle za obrovskou pomoc v celém loňském roce. Nezaznamenávala jsem si, kolik kočiček a koťátek - a psů!!! mi přijala, ale bylo to velké množství. Moc jí děkuji a jsem vděčná. A doufám, že i v tomto roce se na ni budu moci obrátit.

Silvestrovskou "bouchací" noc prožily kočičky v poklidu, mnoho jich, včetně Bonifácka a Andulky, sedělo v okně a dívalo se na světýlka, nějaké rány je nic moc nerozhodily. Pár se jich podiveně rozhlíželo, ale bez velkého strachu.

Byla jsem teď s nimi vlastně dva týdny doma, chřipka mě hodila do velmi klidového režimu. Zítra nastane zase normální den, myslím, že v podvečer budu přivítána s výčitkami, kdeže se tak dlouho flákám. Teď měly neustálý servis nejen s jídlem, ale mazlením, čistila jsem mnohem častěji záchůdky, prostě pohoda. Ale někdo pracovat musí, nikdo z nich nemňoukal, že by šel místo mě do práce....:)

Přála bych kočičkám, těm mým, aby byly zdravé a aby našly dobré a milující domovy. A všem ostatním kočičkám přeji také mnoho zdraví a milujících páníčků a těm bezdomovečkům nebo těm kočičkám "u baráku" - ať se jim vede lépe, ať se o ně lidé dobře postarají, ať neumírají hlady, a hlavně - ať se lidé, člověk od člověka, chytí za hlavu a pustí si do srdíčka lásku a zodpovědnost. Ať není lidem lhostejná bída, nemoc a zmar. Vždyť to není nic moc těžkého - dát domov jedné kočičce. Pejskovi. Nebo přispět na jejich léčbu, krmivo, kastrace. Já vím, že i mnoho lidí žije v nouzi. Ale lidé si mohou řídit svůj život sami, mají možnost požádat.... Zvířata žádají jen pohledem, postojem. To, že žijí bídně, že umírají - za to nemohou ona, ale člověk. Bohužel. Moc si přeju, aby se tohle změnilo. Nebo alespoň měnilo.

 

 

12/1

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Martina - držte se Evičko

30. 1. 2011 19:40

Dobrý večer paní Evo, je to smutné, ale je to opravdu hrůza, co teď řádí za nemoci. Držte se a bojujte dál, vím, že je to těžké, ale ostatní kočičky vás potřebují a to hodně. Věříme v lepší období a moc na vás myslíme.

Míla O. - Evi,

28. 1. 2011 11:51

moc zdravím,je to smutný,držím palce Tobě i kočičkám,ať ty nemoci zvládnete,ať už se to konečně zlepší...