KOČKY SOBĚ, z.s.

26/1

Milí, v pátek jsme dostali další fotečky Kapříka, dnes budu volat, jak pokračuje ve svém zvykání v neobvyklém novém domově. 

Ve čtvrtek jsme dostali velice milý mailík od Lottynky:

Ahoj, tady je Lottynka. Páníček byl u počítače, tak jsem mu vyskočila na klín, abych vám mohla poslat mail, ale s mými pacičkami mi to moc nešlo, tak jsem ho poprosila, aby psal za mě, a teď mu mňoukám co má napsat.

Nejdřív vám chci poděkovat za všechnu tu péči, kterou jste mi za ty roky věnovali a taky za to, že jste mi našli takové hodné páníčky. Nejdřív jsem se trochu bála a taky se mi po vás stýskalo, ale už jsem si zvykla, že tady mám nádherný klid a pohodu. Páníčkové se starají, abych měla v misce vždy nějaké dobré papání, čerstvou vodu i granule a také dbají, abych i záchůdek měla vždy čistý a uklizený.

Ráno většinou jako první vstává páníček a hned se dívá, jestli nemám misku prázdnou a hned mi tam nějakou dobrotu přidá, protože miska je skoro vždycky prázdná. Potom jde vyvětrat v obýváku a zavírá dveře, abych náhodou nevyběhla na balkon. Ale dneska jsem ho převezla. Počkala jsem si za dveřmi, a když je otevřel, vtrhla jsem dovnitř jako velká voda, že jsem mu málem nohy podrazila. Páníček honem utíkal dveře na balkon zavřít a zlobil se, ale já se smála, jak jsem ho doběhla a zpod lavice jsem na něj dělala kiš kiš.

Dopoledne si většinou (pokud zrovna něco neprozkoumávám) lebedím v obýváku na lavici nebo v křesle, případně na židli, a dělám, že tvrdě spinkám. V poledne pak čuchám, co dobrého mají k obědu a když mi to voní, třu se jim o nohy, že bych si taky dala. Však jsem taky dneska paničce zblajzla polovinu rybičky. Ona je moc hodná, vždycky se se mnou podělí.

Po obědě se panička chodí dívat na televizi. To už na ni čekám u křesla, a jak si do něj sedne, hned ji vyskočím na klín a ona mne hladí a mazlí se se mnou a já jsem slastí celá bez sebe. Však taky vrním, jak nejlíp dovedu, abych dala najevo svou spokojenost. Páníček to taky umí, ale na jeho klíně to není tak pohodlné, protože má velké břicho. Ale aby neřekl, tak k němu občas také zaskočím. Tedy hlavně večer, kdy se na telku dívá i on, protože jinak pořád sedí u počítače a tam se k němu zrovna nevejdu, nebo dělá něco jiného. Panička také hodně pracuje na počítači a večer za ní zajdu a pomáhám ji. I když jen malinko, protože se většinou uvelebím na stole vedle ní a lehnu si pod to malé sluníčko co jí svítí nad stolem a opaluji se. Někdy je to tak příjemné, že si lehnu na záda a roztáhnu packy a užívám si. Když mě to přestane bavit, vylezu si na parapet a koukám z okna na ta krásná světýlka, co září ve tmě.

V noci, než jdou spát, zavřou dveře do kuchyně, abych náhodou nedostala chuť na jejich kanárka. A to dělají moc dobře, protože jsem to už jednou zkusila, ale spadla jsem i s utěrkou, po které jsem se chtěla vyšplhat ke kleci. Taky zavřou dveře do obýváku, abych náhodou neshodila třeba televizi nebo ty vábivé hrníčky, co se mi tolik líbí. Pak mi oba popřejí dobrou noc, pohladí mě a pošimrají, a když za sebou zavřou dveře ložnice, na oplátku jim zamňoukám ukolébavku.

Už budu končit, protože páníček je někdy nedovtipnej a dělá, že neví, co mu mňoukám a mě už z toho bolí papulka. Tak pozdravujte všechny kočičky, a že jim přeju, aby taky našly hodné páníčky. Mějte se moc hezky. Přeju vám samé krásné dny.

Vaše Lottynka.

22/1

Milí, Lottynka se má opravdu naprosto skvěle a my se moc radujeme, jak dobře vše dopadlo.

V úterý odjel náš Kapřík do nového domova, kterým je tentokrát Domov důchodců v Ústí nad Orlicí. Personál, vedení DD, ti všichni s přítomností víceméně terapeutické kočičky souhlasili. Sice jsem myslela, že odjede spíš Ondřej, ale ten se až tak moc nadšeně netvářil. Kapruška je miloučký, každému se hned vecpe do náruče. Bohužel si zatím velmi těžce zvyká. Dnes po poledni mám opět dostat zprávy, uvidíme, jestli je to lepší. Jak jsme ale venku čekali na příjezd zájemců z DD, kolem nás běhaly naše kočičky - a najednou se objevila dvě promrzlá a velmi vyhladovělá koťátka. Dostala venku i/d kapsičku, tu zhltli okamžitě, donesla jsem tedy druhou kapsičku a trochu granulek. Vše do nich spadlo rychlostí neuvěřitelnou. Ale klepala se zimou, váhali jsme, co s nimi dál. Soused odnaproti povídal, že u nich u dveří byla už  brzy ráno.... Prostě nám asi někdo opět "nadělil" kotíky....a tak máme doma opět veselo.

19/1

Milí, v sobotu jsme odvezli Lottynku do nového domova v Litomyšli. Měla jsem trochu nahnáno, protože Lotty u nás byla skoro tři roky. Ale zrovna jí jsme nový domov, kde bude jediným opečovávaným miláčkem moc přáli - a stalo se. Bydlí u bezva lidí, kteří už jsou doma v důchodu, a tak bude mít Lottynka neustále klín a hladící ruku k dispozici. Sice jejím novým domovem je byt a nebude moct chodit ven, ale myslím, že tuhle překážku hravě zvládne díky tomu, že nebude mít na nějaké smutnění čas. Zprávy jsou zatím bezvadné. Tak, drahá a milovaná Lottynko, ať se máš co nejlíp a jsi zdravá.

Včerejší den byl dnem sušičkozkušebním:) Nikdy jsem sušičku neměla, nikdy jsem ji neviděla fungovat a nebyla řádně obeznámena s jejím provozem, takže jsem zatím zkusila čtyři programy z devíti v pěti sušeních. Konstatováno - sušička je naprosto SUPER!!!! Pelíšek byl během cca 3,5 hodin opět na svém místě, čistý a suchý!!! To samé s "kočkohadrami" - tedy starými povlaky, prostěradly a spol. Prostě - paráda a my moc a moc děkujeme za sušičku!!!! Fotka Nellinky coby vládkyně Chmelforku, tedy i sušičky:)

V pátek 16.1. byl na kastraci náš nový Mikešek II., prvně mu byla odebrána krev, aby se zjistilo, zda se třeba funkce ledvin malinko nezlepšila. Bohužel se o něco zhoršila. Podstoupil inhalační narkozu, byl mu ošetřen chrup, dostal kapačku. Odpoledne před druhou hodinou jsem si ho vyzvedávala, Miki byl již zcela a naprosto fit, doma dokonce hodně papal (osobně si myslím že po jedné složce anestezie). Když byly Mikimu zjištěny špatné ledviny, nechtěla jsem ho nechávat kastrovat. Bohužel se hodně pral a už i měl nějaké tržné ranky, takže kastrace byla nevyhnutelná. Mikešek je moc a moc hodný, povídavý kocourek. Mluví velmi zvláštně, spíš jakousi ptačí řečí:), je krásný, i když by potřeboval často česat. 

Mikeškovo spodní víčko levého oka má starou tržnou ránu, která občas zlobí, takže Miki dostává denně kapičky, denně bere dvoje léky na ledviny - a takového kocourka si asi těžko někdo adoptuje:( Měsíční náklady na něj jsou cca 1.500,- Kč, což je pro "normální" lidi už hodně.... Ale moc a moc bych mu přála nový domov. 

9/1

Milí,

vám všem moc a moc děkujeme za přízeň a všem, kdo jste obdarovali naše kočičky mnohokrát děkujeme. Byli jste to  vy všichni, kdo nám přispíváte ať už pravidelně nebo občas či jednorázově - formou korunek nebo papání pro kočičky, všichni vy, kdo jste koupili dárky a přisypali do misek přes Vánoční kočičí přání, moc ráda bych vyjmenovala alespoň některé a přesto se moc bojím, že na někoho zapomenu. Děkujeme za zorganizování velmi potřebných kočičích  aukcí, za prodej na vánoční výstavě (a v tom všem má prstíky m.j. Evička Mencová), za pomoc a podporu. Víte, když se nám dostane pomoci od lidí blízkých či naprosto cizích, člověk má nejen radost, že není na financování potřeb našich kočiček sám, ale že se najdou lidé, kterým není lhostejný osud kočiček (a pejsků, koníčků, hospodářských, laboratorních zvířat) a dokážou pomoci. Letošní Vánoce byly obzvlášť bohaté, Vánoční strom splněných kočičích přání je úžasná věc a dokázal nám přinést mnoho penízků - a tím pádem krmiva a - POZOR - sušičku prádla!!!! Obrovské díky organizátorům a dárcům, zejména pak Dádě a paní Miklové za sušičku!

Dostali jsme korunky jako každoročně od firmy Perlík s.r.o. - MOC děkujeme, dostali jsme korunky i od někoho, kdo se vůbec nepodepsal, jen popřál kočičím kamarádům:) A ten dopis mi naprosto vyrazil dech. Dostali jsme korunky od kamarádů, musím ještě nafotit jejich průvodní papír, kdo nám kolik věnoval - Katka s Pepou obešli známé a milovníky kočiček a vybrali pro nás plno penízků. Obrovské díky všem za všechno!!!

Loňský rok nebyl jednoduchý a nyní se můžeme konečně trochu volněji nadechnout. Je to podpora nejen materiální, ale hodně moc i psychická. Že člověk není sám....

DĚKUJEME!!!!!!