leden 2023
12/1
Milí, mnohokrát Vám všem, kdo nám pomáháte, děkujeme. Děkujeme, že jste stále při nás, respektive našich kočičkách a byli bychom opravdu moc rádi, kdybyste s námi i nadále zůstali. Moc za všechno děkuji.
Prosinec byl trochu divoký - prvně mrazy, že kočičky nechtěly vylézat ven a byly doma celé mrzuté a docela i naštvané. Ale byl venku sníh a v rámci mrazu i sucho, tak se zvenku vracely s čistými tlapkami. Což bylo super. Před Vánoci jsme měli několik báječných návštěv, kočičky dostaly nová škrabadla od paní Hodkové, od Kačenky Pavlové, ale i velice zánovní škrabadlo od rodiny Pekárikovy či záchranářek Honzíčka - paní Štůlové a Hochové. A rovněž tak od dárců dostaly krmivo a mlsky, a nezůstalo u darů jen pro ně - ale i pro nás dva dvounožce byly dárky. Také kočičky dostaly krásné peněžní dary. Mnohokrát Vám všem moc děkujeme. Na Zlatou neděli jsme se bohužel museli rozloučit s naší Meduškou. V pátek pozdě večer začala velice špatně dýchat, na pohotovosti u naší paní doktorky dostala potřebné léky, ale její stav se nezlepšoval, ale pouze horšil. I vzhledem k jejímu selhání ledvin už nebyla žádná naděje a v neděli odešla. Odešla velmi výrazná osobnost Chmelforku. Byla nezapomenutelná, chytrá, krásná, razantní a důstojná. Byla... Meduško, pořád Tě máme rádi a vlastně jsi stále s námi. V nás. Jenže tohle nebylo na dlouho to neochvějně nejhorší rozhodnutí, které občas musíme udělat. V pátek na Tři krále v poledne odešla naše Poldinka. Osvald Poldinka. V létě 2009 jsem ji přijímala jako jediného tvora, který přežil trávení koček v jedné zahrádkářské kolonii ve Svitavách. Byla tehdy malé divoké kotě, v hrozivém stavu. Ale vyléčila se. I se docela ochočila. Ale jak dospěla, zase z ní byla plachá kočička. V únoru 2011 jsme se přestěhovali do domečku ve Chmelíku a tam mohla žít způsobem života, který jí vyhovoval. Tedy vedle nás. Pohladit? Ani omylem. Ale klidně metr od nás a byla v klidu. A tak to šlo dlouhé roky. Až poslední rok byla jiná, postupně se nechávala pohladit, když ležela vedle Evženka. V létě jsem začala pozorovatb, že něco není tak, jak by mělo být. A krve v září potvrdily selhání ledvin. Ještě pár měsíců to šlo, i když zvolna hubla, ale stále jedla, běhala venku, prostě žila. I vstup do letošního roku zvládla, ale pak nastal zlom. Poldinko, kočičko milovaná, snad se jednou potkáme. A tak z kočiček, které se se mnou v únoru 2011 stěhovaly z bytu do domečku, zbývají poslední dvě - Evženek a Evženka. Evženek s chronickým selháním ledvin i špatným srdíčkem bojuje přes půl roku, v létě mu bylo patnáct a bylo by super, kdyby s námi mohl být dalších patnáct let. Ale nebude... On je moc hodný, kterékoliv kočičce, která mu nastaví hlavičku, tak jí ji umyje. Na jeho místě s ním lehávají další kočičky, některé už nejsou mezi námi, tak jejich místo moc rády zastoupí další. Poslední dobou spává hlavně s Blackie. Ale už u něj spal i Honzíček. Evžence bylo loni čtrnáct a je už znát, jak stárne. Naše zlatá Nellinka na tom také není vůbec dobře, ale stále se pere s životem tak, jak to umí jenom ona. Třeba odběr krve i přes sedativa - bez úspěchu. Takže jakmile dorazí objednané fixační tašky, bude nový (a doufám dobrý) pokus.
Jakmile těsně před Vánoci začalo pršet a přišlo prapodivné jarní počasí, tak nejen že kočičky nosí domů kila bláta, ale začaly i respirační choroby. Jako u lidí. Momentálně hodně marodí malá Lucinka, dostala horečky, kašel, nejedla, teď už je jí lépe, baští sama, horečky nejsou, ale přidala se i rýma. Matylda je kočička potvůrka, 3. ledna byla na kastraci, všechno v pohodě, ale v noci z pátého na šestého ledna si ránu rozlízala, od toho Tříkrálového pátku je v košilce z prubanu, bere dvoje antibiotika, rána ale stále mokvá. A Matylda už je ze všeho bez nálady. Honzíček je na tom jak na houpačce, někdy lépe, jindy hodně špatně. Poslední dva dny - dobrý. Konečně se zase sám nají, má dobrou ba bezva náladu. Ale minulý týden to bylo špatné, i přes absolvování "lázní", tedy pobytu na veterině a kapačkách, se mu neulevilo a nechtěl jíst. Ani ty svoje oblíbené konzervy Solo. Ani žádnou mňamku. Nakonec jediné, co byl ochoten dobrovolně spapat byly a momentálně nadále i jsou "nápoje" od RC recovery liquid. Teď se moc hodily i pro Lucinku a Matyldu.
Bohuška je taková trochu "mouchysněztesimě", podivně unavená, ale krve ani ultrazvuk nic neodhalily. Danuška má hrozný kašel, podle rentgenu plíce v zánětu, i průdušnice. Bere antibiotika. Baruška, tak ta funguje na kombinaci dvou depotních antibiotik, to potom hezky jí, nehubne, ani moc nekucká. Ale vysadit je a Baruška přestane jíst, začne hodně kašlat, rýmovat a je jí hodně zle. Takže už jsou pravidelné návštěvy dvakrát týdně na veterině s Baruškou a Honzíčkem. Dominice se také zhoršil její chronicky špatný stav a musela na veterinu. Jen teď v pondělí jsme byli u paní doktorky dopoledne se čtyřmi a odpoledne také se čtyřmi kočičkami. Brejlička také začíná kýchat a slyšela jsem kuckat i Helenku. Evženkovi také není dobře. Bradička dostala opět depotní analgetika na její velmi špatnou páteř, Fífinku opět zlobí vnitřní ouško, tak depotní kapky do uší i depotní antibiotika. A už si ani nemohu vzpomenout, kdo co kdy a kde. Ale není to teď přívětivé období. Už aby byla zase normální zima.
Milí, všem Vám přejeme zdravý a šťastný nový rok 2023, a ať se všichni za rok zase shledáme. Mnohokrát děkujeme za všechnu Vaši pomoc.
