prosinec 2014
28/12
Milí, Vánoce pomalu odešly, ale s námi nějak zůstávají. Na Štěpána jsme se všichni probudili do hromady sněhu, od té doby venku mrzne - a je to všechno vánoční, protože dětičky mají stromeček venkovní a kočičí dětičky stromeček ložnicový. A ten je neustále v kurzu. Pobíhá po něm hodně Selfinka, Andělka je velký skokan na shazování ozdob a s velkým vrčením a mručením stromeček několikrát denně zdolá i Madlenka se stále bolavou zadní nožičkou.
Štědrovečerní večeře byla letos malinko jiná, ale pouze pro nás, dvounožce. Místo smaženého kapra se salátkem jsme grilovali pstruhy a půlku kapra. Ale nebojte, klasika, tedy kapří řízek se salátkem taky byla, ovšem až den poté. Děti měly večeři jako minulé roky - pečené makrely, upřesním: pečených 6 kilo makrel, tedy 20 kousků. A jako vždy jim moc chutnaly.
A protože pár kočiček loudilo o porci toho, co grilujeme, tak kromě ochutnání jsem venku na dvorku obírala i první makrely, na které si přišel i kamarád Puclík.
Venku mrzne, kočičky nechodí moc ven, drží se doma a neustále se chtějí mazlit či loudí něco k jídlu. Obojího je ji dopřáváno, co nám síly stačí:)
21/12
Milí, dnes, na Zlatou neděli, odešla naše Liuška. Žila se mnou jedenáct a čtvrt roku, měla asi 11 a půl roku. Byla vždy vůdkyní stáda, nikdy si od nikoho nenechala nic líbit. Slyšela na svoje jméno. Při běhání se jí nádherně klinkalo její "vemínko". Liu byla milovaná a milující. Byla to vládkyně - Paní Kočka. Zůstane se mnou, dokud nepříjde nějaký strýček Alzheimer.... Milovali jsme ji a ona milovala nás. Prožila tisíce pekel s odchody "tam", prožila tisíce hrůz. Prožila ale také plné dny, kdy si mohla dělat to, co sama chtěla. Jít si tam, kam sama chtěla. Lovit myšky, kdy chtěla a pohlazení a pochování dostala vždycky. Jen moje náruč pro ni teď zeje prázdnotou.
18/12
Milí, alespoň pár řádek z FB:
Milí,
umísťovat "cizí" kočičky je někdy o hubinku. Jedna paní si v létě vzala domů venkovní kočičku se 4 koťaty. Dvěma koťatům (kočičkám) jsem domov našla, třetí kotě (kočička) je podle paní neumístitelná, že je divoká. Zbýval kočičí kluk - a heleho, domov mu našel náš Jiřík. Takže - včera v podvečer jsem vyfasovala chlapečka a po šesté jsme byli doma. Kluk ani nepípnul, nehnul se. Dala jsem ho do klece, že ráno před pátou vyrazí s mým mužem do Prahy. Klučík se nahrnul do rohu klece a ani se nehnul. Nepapal, nečůral, nechal se hladit, jako kdyby byl z umělé hmoty. Celou noc stále v rohu klece. Před pátou jsem ze sebe sklepla Madlenku a šla dát kocourka do přepravky. Vytahovala jsem ho ven horem, držíce ho za kůži na krku a druhou rukou podpírajíc zespoda. Pohoda...a najednou se všechno změnilo, držela jsem zmítajícího kousajícího a drápajícího kocoura, a i když jsem moc chtěla ho udržet, vykroutil se mi. Lítal po ložnici, i po zdech, do všeho začala hrozně křičet Madlenka. Kocour zalezl do rohu za skříň, i přes donesenou rukavici mne kousal, plival. Takové zvíře nejde umístit... Madlenka plakala, naříkala, nemohla se postavit na zadní nožičku. Následovala malinkatá (tak asi půlhodinová) chvilka zhroucení se a brečení - všechno jsem viděla černě - že má Madlenka vykloubenou nožku jako měl Kapřík a bude muset na operaci.... Plakala, nebyla k utišení (a že Madlenka umí ječet pěkně nahlas). Nechtěla jsem jí dávat léky, že ji čeká operace. Ale v šest jsem nevydržela, Madlence podala lék, před sedmou přestala plakat, v půl osmé jsme vyrazili na veterinu (otevírají v osm). Naštěstí!!!!! není noženka zlomená, vykloubená, jen si ji zvrtla a má pořádný otok (takový "podvrtnutý kotník"). Jela jsem moc šťastná domů, jen jsem dojela k domu a zastavila, z boudičky vylezl Puclík a sedl si. Jak jsem otevřela dveře, on otevřel pusinku a že KDE JE JÍÍÍDLO???? MÁM HLAD!!! Tak jsem nechala madlenku zatím v autě a pelášila domů pro kapsičky a konzervu, během minuty jdu zpět a Puclík na dvorku KDE JSI???!!! TO TI TO TRVÁ!!!!! a běžel se mnou do boudičky, hned se pustil do jídla s halasným MŇÁÁÁM MŇÁÁÁM. Odnesla jsem Madlenku domů, ubytovala v ložnici, naznala, že ten divoký kocourek byl asi jen můj sen, protože v ložnici nikde není, doplnila jsem pár mističek v kuchyni, oblékla bundu, zamkla dům a šla k autu, abych jela do práce - a z boudičky se ozývalo stále hlasité mlaskání:) Takže, milí moji, máme dalšího divokého kocourka a moc doufám, že se aspoň trošku zklidní - a třeba časem opravdu pojede k Jiříkovi.........
16/12
Milí, za poslední týden se událo několik věcí - ta první a velice super je, že se naše kočičky účastní Vánočního stromu splněných kočičích přání:
http://www.kociciprani.cz/kocky?catName=&catNameChanged=false&district=&organization=56
S Mikeškem II. jsme byli na odběrech krve - bohužel se potvrdilo, že má nemocné ledviny. Není to až tak zlé, ale problémy jsou a budou (i s kastrací...). Borinka (Bora Bora) také onemocněla - a opět krve potvrdily, že jsou špatné ledviny, mnohem horší jako u Mikeška. Uršulku tlamička už moc zlobila, dostala depotní antibiotika a dnes ráno byla na krvi - uvidíme výsledky, jestli by vůbec bylo možné i jen uvažovat o narkoze a vytrhání zoubků, aby se zmírnil zánět v tlamičce a mohla papat. Dnes ráno jsme také konečně lapili Beinku a odvezli na odběry krve. Tady budeme na výsledky ohledně funkce štítné žlázy čekat, vše se posílalo do Plzně. Mireček s Květuškou i Selfinkou marodili, holky už jsou celkem v pořádku, Mirečkovi ale rýma sedla na plíce, takže další ATB. Další odběry krve u Nellinky neukázaly důvod zahuštění její krve, jen víme, že ledviny za to nemohou... Zvolna se k nám asi stěhuje další kocourek - Puclík:
8/12
Milí, dnešní den jakž takž....jakž takž proto, že Selfince není hůř - ale ani o moc líp. Kastraci Mikeška II. jsem odložila, na čtvrtek ráno je objednán na odběr krve. Stejně tak Nellinka. Té přišly výsledky z rozboru z Plzně ohledně štítné žlázy. Ta je v pořádku, ale Nellinka má zahuštěnou krev, takže další odběry. Odsunuty jsou i zákroky u Bereničky a Willíka, protože doma dost kočiček marodí.
Tohle je Mikešek II.
Z včerejší prodejní vánoční výstavy fotečka, jak Evička Mencová prodávala - m.j. výrobky své tchýně, výrobky od Kačenky Pavlové a perníčky od Danky Krchové.
Evička Mencová prodává
Moc děkujeme Markétce Šteslové, od které kočičkám dnes přišel vánoční balík plný dobrot a hraček!!!
7/12
Milí, víkend neproběhl až tak v pohodě. Malou Selfinku postihla velmi ukrutná rýma, Květuška má nález na plicích. Mysleli jsme, že v pondělí ráo pošupajdí nový Mikešek II. na kastraci, ale vzhledem k nemoci mimin to vypadá na odsunutí termínu. Dnes - v neděli - byla ve Svitavách m.j. vánoční výstava, na které vždy prodávala pro nás věcičky Kamilka, která je ale v nemocnici, tak ji spolehlivě zastoupila Evička Mencová (vychovávala Mirečka) a moc jí děkujeme. Byli jsme se na ni podívat, bohužel při zpáteční cestě mne zastihl telefonát od Lidušky z Poličky, že je na nádraží v Březové nad Svitavou kočička s ujetýma zadníma nožkama.... Nedopadlo to vůbec dobře, kočička či kocourek (ani to nešlo poznat) byla uspána - nešlo nic jiného dělat. Takže vánoční klidná nálada žádná.....
Moc děkuji Na pomoc kočkám, protože nám v týdnu přišly granulky - celkem skoro 13 kilo Coyal Canin, z toho hlavně kittenky pro koťátka. MOC MOC děkujeme!!!!
5/12
Milí, stíhám s bídou sem tam napsat na FB, sem se mi to nějak nedaří.... Opravdu se moc omlouvám, netuším, jestli je to stářím nebo čím, ale mám dojem, že čas se nějak změnil a je ho čím dál méně. Od posledních zápisků v listopadu se nezměnilo až tak mnoho - malý Mireček si u nás rychle zvykl, ale dneska ho jako hodně moc dalších, dohnala rýma. Už musím mít napsaná jména a léky na papíru, abych na nikoho nezapomněla. Entíčka tyhle viry skolily minulý týden, až dneska je vidět, že je mu konečně lépe. Malinká Selfinka v noci taky začala hrozně moc kýchat, má mokrý obličejík jak kýchá a slintá:( Rýma dohnala i starou Bětušku, Madlenka s Andělkou dobírají léky, stejně tak Květuška i Kapřík, Phoebinka taky pokýchává, Maruška marodí, Verunka s Coco měly průjem (už jen dobírají léky), Žíža, Berenička, Wilíček, Sazinka - ti všichni zánět v tlamičce. Berenička a Wilíček byli minulý pátek na odběru krve, dopadlo to všechno celkem dobře, tak mohou podstoupit narkozu a vyčištění zubního kamene a vytrhání některých zoubečků. Ostatní budou postupně také na odběrech a pak podle výsledků to samé. Nellince byla také odebrána krev, ale poslána do Plzně, jestli má v pořádku štítnou žlázu. To samé čeká Beinku (Beatrice) v úterý ráno. Radost nám dělají noví dva kocourkové - Meluzín a poslední dny i Citronek. K nim přidávám pár řádků z Facebooku:
1/12:
Milí,
Meluzínek kastraci zvládnul v pohodě, s písní na rtech a pěje furtemfurt. Meluzínovat přestává pouze když a) papá, b) je hlazen a c) dostane fet - tedy kozlík lékařský, drcený kořen. Bohužel ono a) už se moc neosvědčuje, neboť klučík hlady fakt netrpí (4,20 kg) a už je pěkně vybíravý, takže něčím jedlým je možné ho utišit pouze trochou smetánky, kočičími bonbonky nebo kouskem párečku. Ostatní je prý fuj....
Citronek poslední dvě noci spinkal v obýváku v boudičce škrábadla. Ani bych o něm nevěděla (v "černý díře" boudičky zahlédnout černého kocourka moc nejde), ale jakmile procházím kolem, volá na mne - halohalo, já jsem tady, ale nech mě bejt, jinak se budu bát a zdrhnu. Nedbám, strkám ruku do boudičky a cosi hladím, pět vteřin dobrý, pak mě lehce hryznou zoubky do ruky a Citronek praví - už toho mám dost! Jenže stále pokulhává na přední nožku, tak byl ráno popadnut za krček a do krčku vražena tabletka. Popovídal mi, co si o mých nevybíravých způsobech o uctívání hostů myslí, ale že mi to zatím promine a když ho už KONEČNĚ nechám být, tak ani nezdrhne a zůstane spinkat v teple. Takže jsem mu řekla, že je to v pohodě a následující hodiny bude mít klid, protože jedu do práce. Pravil - no hurá!!! a usnul.
Milí, dnešní děsně klouzací den je za námi. Dětičky si vzájmeně lezou na nerv i packy, je jich doma moc a ještě víc a i když se nějaký dobrodruh a znechucenec vydá ven, je v tu ránu zpátky mokrý a totál zhnusený, cože je venku za počasí. I Kája si několikrát usmyslel, že půjde ven a během pár snad sekund byl zpět, oči vytřeštěné a že prý je to venku hrůza, ať s tím něco udělám, jinak že se proběhnout ne a nepůjde.
Citronek má evidntně obdobný pohled na svět a kupodivu po mém návratu z práce byl na svém místě, volal, že je doma, že něco chce, ale abych moc nerušila, že zase půjde.... Kdepak, šel se asi jen vyčůrat ahned byl zpět. Akorát večerní pohlazení nebylo jako ranní, hladím pět vteřin a pak ne mírné kousnutí, ale hryznul mne, prevít jeden, pak mě několikrát seknul, snad během vteřiny, než jsem stačila vytáhnout ruku z boudičky. Krvácení zastaveno, vše při normálu. Jen doufám, že mne nečeká žádná prohlídka u doktora, nedejbože něco jako manikura - to by každého "normálního" člověka kleplo, jak někdo může mít tak moc poškrábané ruce:).
Víte, vůbec, ale vůbec se mi nehce psát kdo a s čím je nemocný. Jen na okraj - rozpis léků jsem si už musela napsat na papír. Vždy, když to překročí deset kočiček, tak znervozním a píšu....
Děti jsou doma, až na Kavánkovou. Dnes jí její návrat domů trvá - a to pak chodím a kontroluji, jestli už se vrátila.
Brzy asi přibude do senzamu další osoba. Naproti v Preparaci přibyl další kocourek (přes rok tam mají kočičku Murku, hodnou, kastrovanou, očkovanou) a pan majitel vzal "na firmu" jejich domácího kocourka, jehož přesné jméno neznám /něco jako Suri/ - pro mě je to Pucík....a je to krásný černostříbrný mramorovaný bengálský kocouř. Jen je asi mírně či víc než mírně mimo, prý je protivný, Murku už i potrhal.... No, mně kocouřík povídal něco o tom, že je velký, krásný a má hlad a vařený kuře je v zimě to nejlepší, i když konzerva taky dobrý a když je hlad, i ty granule že vaříme dobře....
Doufám, že se zítgra doklouzám do práce, a i kdyby ne, odběry krve u Beinky jsem zrušila.....Pěkný večer všem. Alespoň tak pěkný, jaký je u nás - když rozsvítíte venkovní světlo, uvidíte v trávě sedět tisíce světlušek, nad hlavou Vám budou blýskat překrásné rampouchy a do toho všeho Vám Meluzín zapěje, že je krásně na světě, kde Vás pohladí a dají Vám dobré papání a nejlepší ze všeho prý je, když vleze nové paničce na záda a ona se s Vámi krpoutí a tancuje jak blbá, ale Vy držíte jak klíště a nepustíte se:) Eva.
A aby toho nebylo málo, od středečního večera máme nového kocourka - opět citace z dnešního FB:
Milí,
kdyby se Meluzín s Citronkem trošku snažili, určitě by zvládli zazpívat koledy. Ale nesnaží se a připravují nás o sluch i trpělivost:). Navíc od středečního večera máme doma dalšího krasavce, tentokrát ale nepřišel sám (či nebyl vhozen), ale dobrovolně (byť s velkým odporem) jsem si ho dovezla. Nějak mne sem tam dožene minulost, tentokrát opět domečková. Kocourek patřil jedné staré paní, která ale moc onemocněla a už se domů nevrátí a kocourek byl náhle v rodině na přítěž a podle všeho i občas bit. Tak máme velikého pětiletého polodlouhosrstého bílomourka Mikeše. Na kastraci je objednán na pondělí, ale prvně budou muset zkontrolovat krev, Mikešek až moc čůrá....Kdyby někdo chtěl opravdu velkého nádherného, hodného a chytrého kocourka, hned se ozvěte!!!!! Čím dřív, tím líp:):):)