prosinec 2021
14/12
Milí, v nadcházející vánoční čas Vám mnohokrát děkujeme za přízeň a podporu. Bez Vás bychom nemohli pomáhat kočičkám. Bez Vás bychom vše nezvládli. Moc děkujeme!
Poslední týdny se u nás řeší neustále nějaké nemoci, a ne vždy s dobrým koncem. V pátek 10.12.2021 jsme se museli rozloučit s naší Helenkou. Její nemoci už nešly dál léky korigovat a tak nezbylo, než Helence ulehčit poslední bolesti a nechat jít za Velkou kočkou. Helenka u nás byla od května 2012, tehdy jsme nechávali kastrovat kočky z teletníku v obci Pohledec, ale Helenka už byla vysokobřezí a zůstala u nás. 1.6.2021 porodila čtyři koťátka, vychovala nejen ta, ale ještě další čtyři sirotky. Byla moc hodná, milá, mazlivá, drobná. Zvláštním způsobem se blížila k člověku pro pohlazení, natáhla se celým tělíčkem, zadní nožky propnula a vztyčila hlavičku, nabídla čelo k pohlazení. Poslední dva roky už marodila, ale až do posledního týdne byla čilá, života si užívala, jak jen to šlo.
Víla Zvonilka ale stále marodí hodně moc. Bylo i podezření, že by se mohlo jednat o neuro FIP. Na klinice v Hradci potvrdili, že se jedná o neurologické problémy, tak byla Viluška objednaná v Pardubicích u zlatého doktora Beránka na magnetickou resonanci. Závěr je, že Víla má chronický zánět vnitřního ucha, je tam spousta hnisu. Bere teď antibiotika, dostává i další podpůrné léky, na tlumení křečí Diazepam. Nezbývá, než držet všechny palce, aby to zvládla.
Žížinka hubne a hubne, občas už i zvrací. Chronické selhání ledvin se dostává do konečné fáze:( A stejně je na tom i Cyrilek.
Fífinku opět zlobí zánět v oušku, je to už potřetí za sebou, navíc Fífa si do něj nechce nechat kapat, léky taky razantně odmítá.
Baruška je na tom zdravotně také velmi špatně. A podávání léků snáší asi jako Fifinka - velice nelibě, včera mě i dost kousla.
U dcerky odchází Colettka. Chronické selhání ledvin. první velký atak se před pár týdny podařilo zvládnou několika dny kapaček, ale teď i hodnoty krve ukazují, že nastává ten "Čas". Colettku mi v roce 2009 přivezla jedna paní s tím, že ji děti týrali, kopali do ní, tloukli s ní o zeď. Byla tenkrát mladá, březí, hubená, otřesená a bojácná. Našla velké citové spojení s mou dcerou, u které zůstala doteď.
Bojíme se, jak tuhle zimu všichni naši starouškové a marodi zvládnou.
