říjen 2020
15/10
Milí, po týdnu přináším zase pár poznámek k dění u nás doma. Silvinka před týdnem zvracela, dostala injekce a bylo lépe. Ale další čtyři koťátka pak večer i v noci blinkala, u pár se objevil i průjem takže v pátek ráno se nacpala všechna koťátka do přepravek a vyrazili jsme na injekce na veterinu. Zase jsem musela nakoupit dietní kapsičky a konzervy, což je pro takové množství koťat dost nákladné. Naštěstí se nejednalo o žádnou větší kalamitu, během víkendu už nebyl ani žádný průjem, všechno v pořádku. Dieta ještě nadále zůstala, včetně vařeného krůtího a králičího masa s mrkví a rýží. A když už jsem si myslela, že teď v pátek 16. října budu moct vzít většinu na první očkování, tak Uninka byla "placatá". Nic viditelného jí nebylo, jen nechtěla ani stát, natož chodit nebo jíst. Jeden den byla na klinice a včera už vypadala v pořádku. Jenže dnes ráno Santík výtok z očí, nosu, nateklé uzliny na krčku. Nejde o nic vážného, koťátka lítají, blbnou, můj noční spánek je stále limitován na pár hodin.
Ráno jsem brala na kastraci venkovního Ludvíka. Dal mi mnoho nepěkných jmen a jen doufám, že se nepral s paní doktorkou.
Čekají nás kontrolní testy krví u Nellinky a Tomáška, snad bude zítra volněji a zvládneme to. Cyrilek je na tom pořád dost bídně, nemá jiskru. Hůř jí, zvolna hubne. Jenže co tak čekat od ledvináře:(
Monetka se stále obdivuhodně drží, krásně se naučil jíst svou dietku, jen nám opět "chuchvalcovatí". Dlouho mu nedorůstala srst po posledním ostříhání - a najednou je a už zase dělá cucky. Byť je Monetka mnohem, mnohem lidštější, než býval a nechá se hladit - tak česání stále odmítá.
Staré kočičky od pána, co přišel o byt, si zvykají. Baruška, ta jediná mazlivá, ta u nás byla hned jako doma. Ale ostatní tři pláchly na půdu a jen občas jsme nějakou zahlédli. Tenhle týden dělají velké pokroky dvě - hlavně Jituška (je to mramorka, ale má obličejík podobný naší Jitušce, kterou jsme kdysi měli). Včera večer, když jsem stála u sporáku a obírala maso pro koťata, tak přišla do kuchyně a jedla vařené kuře, i když po mně sem tam loupla okem, jestli je vše OK. Nastěhovala se na spaní do zadní předsíně, ale když jdeme kolem, raději vybíhá na půdu. Venku a dvorku ji potkáváme několikrát denně. A poslední dny se začíná osmělovat i Ouško (má jedno ouško pokroucené). Jen ta čtvrtá, ta je nejbojácnější. Ale manžel si myslí, že ji s Ouškem dnes viděl na schodech.
A asi máme nového kocourka. Včera se několikrát ukázal - a najedl na dvorku - velký rezavý kocourek, kterého vůbec neznáme.
7/10
Milí, omlouvám se, nestíhám aktualizovat stránky -jakž takž všechno stíhám na facebooku, ale webovky mi nejde ovládat z telefonu - a to mi nevyhovuje. Počítač máme doma nahoře v manželově pracovně, popravdě, tam se mi těžko odchází psát. Kdybych tak měla notebook a agendu zvládala z našeho pokoje - tedy ložnice, t.č. čistě koťátkovské...:(
Opět jsme se rozrostli, v pátek přivezli jedni pánové malá koťátka, nalezli je v příkopu. A všude, kam volali, je nikdo nevzal - nedivím se, všechny útulky jsou v této době přeplněné. Když pánové otevřeli kufr auta, vykoukla na nás chundelatá krémová stvořeníčka a hlasitě dávala najevo, že opravdu mají hlad. Tak přibyla 4 koťátka, s bídou čtyřtýdenní. V sobotu si naše kamarádka přijela pro trojnožky - a protože se zamilovala do malinkatého krémáčka (byl tak 2/3 oproti dalším) odvezla si i jeho s červenobílou sestřičkou. Ale v neděli opět příjem vyhozených koťat ze Svitav - mourinka a černá kočička, zhruba 2,5 měsíční. Do všeho ještě přibyla čtyři velice nemocná koťátka od plaché venkovní kočky. Kočka byla vykastrována a navrácena zpět (fakt divoká až hrůza). Koťátka má v depozitu naše kočičí víla Monika, má s nimi spoustu práce, protože mají opravdu velice silný herpes, možná i kalicivirozu. Oči zhnisané, zateklé - nevidí (proto se je podařilo pochytat, jinak by se schovala a utekla), těžká rýma, eroze v tlamičkách...Monika je musí krmit, denně s nimi jezdí na veterinu na zavodnění, injekce léků... Doufáme, že to zvládnou, i když jediná kočička (jinak 3 kocourkové) je hodně slabá.
A také v neděli odjel František do bezvadného domova ve Svitavách. Posílá zprávy, fotky, má se moc dobře.
Ale, bohužel, nebyly jen příjmy koťat. V pátek 2.10.2020 jsme se rozloučili s naším Arnoštkem a nechali ho odejít. 5 měsíců se pral s nemocí, poslední týden to vzdával den po dni:( Moc, moc nám chybí.
Chci všem poděkovat za přízeň, za podporu, za trpělivost.
