Jdi na obsah Jdi na menu

srpen 2020

6. 8. 2020

26/8

Milí, v pátek 21.8.2020 odešel náš Jindříšek. Bohužel mu úplně došly síly bojovat s nepřízní osudu. Před pěti lety jsme ho přijali po těžké autonehodě. Týdny jen ležel a srůstaly mu zlomeniny pánve a další. Nakonec se i naučil chodit, po půlroce i skákat. Jenže se poslední dva roky přidávaly další a další problémy, až jsme ho museli nechat jít. Byl to úžasný vítací kocourek, nosil ocásek nakřivo, byl...

V pondělí večer jsme si přivezli čtyři koťata z Klášterce nad Orlicí. Slíbili jsme je vzít, nenašla jsem nikoho, kdo by byl ochoten pomoci. Už loni jsme z té chalupářské oblasti brali koťata v létě i na podzim.  Koťátka jsou nemocná, rýmy, záněty v očích, na průduškách, jedna kočička má očičko tak špatné, že se bude muset vyndat. V pátek jedeme do Pardubic za dr. Beránkem. A vezmeme ještě další koťátečko - včera našli v Litomyšli dvě malinká koťátka, o které se teď stará moc hodná paní Eliášová.Jsou to dvě kočičky, obě mají v očích velmi těžký zánět - a u jedné bude patrně třeba očko také vyoperovat. Jen je to ještě cca 4 týdenní miminko. Ti naši už mají přece jen tak 8 týdnů. Museli jsme koupit novou klec, kam by se nám čtyři koťata dobře vešla - a neohrožovala další kočičky.

Arnoštkovi je, bohužel, stále velmi špatně, rozbor krví v pátek ukázal, že se nejen nelepší, ale všechno se jen horší. Opravdu se obáváme nejhoršího.

Opět chci vám všem poděkovat za dary, včera jsem zaplatila fakturu za poslední měsíc na veterině. I jsem doobjednala další konzervy pro koťata - přece jen jich je dnes doma šest. A kotěcí období skončí asi až 31.12. a začne zase 1.1.

 

20/8

Milí, kocourek Karásek včera v podvečer odjel do nového domova k moc hodné rodině. Už posílal zprávy i fotky, daří se mu moc dobře. Karásku zlatý, ať máš dlouhý a šťastný život!!!

Musela jsem objednat klec...valí se koťata:( Plachá koťata...a asi i malá...

Také jsem díky Vám, dárcům, mohla objednat nějaké konzervy pro "Černé kočičky" v Radiměři na faře. Stará se o ně hodná paní Soňa, byť nejsou její, jsou prostě tzv. ničí. Další hodná paní Zdena obstarává odchyty a odvozy na kastrace.

Jsem hrozně moc unavená. Já tomu říkám líná...

19/8

Milí, mnohokrát děkuji všem za příspěvky, velkou radost mi udělala Václavka Malá - a její manžel Martin Malý. Začaly nám chodit větší sumy na náš transparentní účet s poznámkou MM50. Netušila jsem, o co jde, až mi Václavka dala vysvětlení - její manžel slavil kulatiny a jeho přání, cože dostat k narozeninám, bylo, aby jeho dárkem bylo, že jeho gratulanti pošlou korunky našim kočičkám. Mnohokrát děkujeme:) Všechny Vaše příspěvky jsou určené pouze pro kočičky - na hrazení faktur za krmivo či za veterinární ošetření.

Kočičí maminka Eliška se po kastraci nádherně zotavila, a přestože byla už opět březí (chudák by se opět starala o koťata, a to o celých šest), paní doktorka vše zvládla na jedničku, Eliška má pouze malou jizvu. Už po pár dnech po kastraci se Eliška proměnila - konečně se začala zajímat o svoje potomky, stará se o ně, nádherně si s nimi hraje. Prostě správná kočičí máma. Jen její dětičky - Vasil a Silva  (ano, v této zkrácené verzi jména Silive by mělo být správně tvrdé "y" - tedy Sylva, ale jméno kočičky je přesmyčka ze jména Vasil, tudíž s měkkým "i") jsou stále plaší. Vasilek ještě "ujde", přidává se ke Hrátkám s Karáskem, a to se potom dokáže ke mně přiblížit dost blízko. Ale Silvinka je prostě plašanda. Už si na ni nesáhnu, i když vypadá, že tvrdě spí a já ji chci pohladit, během vteřiny se schová za stolek nebo pod postel. Tyhle dětičky snad neochočím:(

Veliké a obrovské starosti nám dělá Arnoštek. Najednou pohubl a vypadal nemocně, tak jsme 12.8. byli na veterině, rozbor krve ukázal, že někde je velký zánět. Arnoštek dostal antibiotika, ale přidalo se blinkání a divný průjem, ve čtvrtek dopoledne jsme jeli na kliniku do Hradce Králové. Další rozbor krve - zánět se ještě zhoršil, byl diagnostikován i zánět slinivky, podle ultrazvuku velmi zvětšené mízní uzliny v bříšku. Arnoštek zůstal hospitalizován, dostal další léky, kapačky. V pátek navečer jsme si pro něj jeli. Jeho stav byl o trochu lepší, kapačky měl ještě i v sobotu. Bohužel se stále postupně horší, nechce jíst, stále hubne. Vypadá to, že zánět slinivky je vedlejším projevem daleko horší a fatální nemoci. Od pátečního večera do dnešního rána jsme byli stále u něj, pořád se chce chovat nebo být alespoň nalepený na člověku...Jenže dnes jsem už musela do práce a manžel je celý den také pracovně mimo dům. Ráno, když jsem odjížděla do práce, byl Arnoštek zalezlý v šatně, stočil se do klubíčka a pospával. Má léky i na bolest, ale moc se bojíme, že nám Arnoštek odejde. Je to člověčí závislák, s manželem vždycky rád sledoval všechny oblíbené sportovní pořady. Prostě "kluci koukali na televizi", manžel v křesle, na klíně deku a na dece Arnošt. 

Nevím, kolik má roků, ke mě se dostal coby dávno dospělý kocour na počátku zimy - koncem roku 2010. Byl tehdy skoro plešatý - jak se časem ukázalo, Arnoštek má labilnější nervovou soustavu. Jak je ve stresu, vylizuje si srst. Koncem roku 2011 byl umístěn k tehdejšímu kolegovi manžela, kde byl asi pět let. Jenže jeho rodina odjela pracovat do ciziny a nemohli si s sebou Arnoštka vzít, tak se vrátil k nám. Ale stále na něj posílají korunky a myslí na něj. Odhadem je Arnoštkovi minimálně 13 let, ale možná i víc. Kdyby se věk určoval podle zoubků, tak to bude ještě mladík, zoubky má moc krásné.

I Jindříšek "zlobí", dlouho se potýkáme se zánětem v puse, naštěstí po posledních problémech s močením se mu teď čůrá dobře. Ale pusinka ho bolí, pořádně se nenají a ať děláme co děláme, nechce se to vyléčit.

Cyrilek taky není ve své kůži, pozvolna trochu zhubnul, ale nic se nenašlo - krve v pořádku, všechno vypadá normálně - ale normální to není:( 

Jenže takhle bych mohla pokračovat ....

Z čeho mám dnes velkou radost - navečer by měl odjet do nového domova Karásek. Rezavý kocourek, který k nám přicestoval před dvěma týdny.

A včera odjela do nového domova kočičí maminka Zuzanka, o kterou se starala Kamila Wanecká - a taky o pět Zuzančiných dětiček. Tahle rodinka se ocitla ve velkých nesnázích - majitel zemřel, a v domě, kde bydlela Zuzanka s dětmi už to dál prostě nešlo. Tak se přestěhovala do provizorních prostor ve Svitavách. Zuzanka je velice drobná kočička, o koťátka už se nechtěla starat, však při kastraci vážila pouze 1,80 kg. Nejvhodnější řešení - aby ona i koťata odešla do nových domovů co nejdříve. Tak 3 kocourkové už jsou v nových domovech, jedna kočička má slíbený domov po 24.8. (po dovolené) a jedna drobná Malá Zuzanka hledá domov. Velká Zuzanka našla velmi pečlivý a láskyplný domov, kde jí paní Dana poskytne všechno nejlepší.

6/8

Milí, jednak chci všem moc poděkovat, jak našim milým trvalým dárcům, tak těm, kdo si něco koupili v aukci a tím nám přispěli na chod našeho útulku. A všem, kdo nám pomáhají. Všichni jsou přehledně na našem transparentním účtu. Díky aukci, kterou pro nás - jako obvykle - uspořádala naše hodná kamarádka Evička Mencová, jsme mohli uhradit fakturu na veterině. Díky velmi štědrému daru firmy RRT Cleanrooms s.r.o. jsme objednali krmivo (snad nám měsíc vydrží). Měli jsme i mnoho velmi milých návštěv, dostali jsme nejen krmivo pro kočičky či vyrobené bytelné škrabadlo, ale i různé potřebné věci (povlečení, ručníky atp.) 

Jindříšek kvůli zánětu v pusince dostával antibiotika, dostává i podpůrné léky, a i když se zánět v pusince drží jakž takž, tak nám Jindříšek nadělal starosti - v neděli 2. srpna přestal čůrat. Tlačil a nic nešlo, močový měchýř plný. Nezbylo, než vyrazit na veterinu v Hradci Králové. Naštěstí po dojezdu na veterinu jsme zjistili, že se přece jen trochu počůral - tak jsme otočili auto a jeli domů. V pondělí ho náš pan doktor zkontroloval, i jak vše vypadá po plastice (Jindříšek má s čůráním dlouhodobě problémy). Nakonec se musel Jindříšek přispat a pan doktor mu pořádně poproplachoval močnový měchýř, kde bylo plno písku. Na veterině zůstal Jindřich přes noc, dostal kapačky, aby se trochu zotavil. Objednali jsme mu další diety, jak granulky, tak kapsičky. Teď se Jindříškovi daří dobře, vypadá spokojeně.

V neděli jsme (prostě jinak už to nešlo) přijali Elišku a její dvě koťátka z České Třebové, kočičky bez domova, bez péče. Eliška, bílomourinka, vypadá zdravě, ale každou noc nám hlasitě dává najevo, že není bytová kočka, ale venkovní, a že chce VEN. Její koťata - kocourek a kočička, celí po mamince, jsou zhruba dvouměsíční, ale vyrůstali bez lidí a jsou oba dva hodně plaší. Když už je pohladím, skrčí se, ba připlácnou k podložce, a jen trnou, co jim udělám. Všichni tři byli zablešení, tak se potýkáme s blechami, začervením...a Eliška byla dnes na kastraci. Ať může jít co nejdříve ven. Koťata už vůbec nekojí a ani se o ně moc nezajímá.

Aby toho nebylo málo, od včerejška máme asi 10 týdenního rezavého kocourka, kterého ve Svitavách vytáhli z roury  v kanálu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář