KOČKY SOBĚ, z.s.

25/2

Milí, alespoň malé info....
Velký Mikešek byl na odběru krve, jak vypadá funkce jeho nemocných ledvin, sice se opět zhoršil kreatinin, ale urea je skoro normální. Zatím v tomto směru celkem dobrý....
S Vítečkem a Vejříkem jezdíme denně na injekce, nějak se ale stav nelepší.
I Irisce se zhoršila pusinka, tam ale stačí jízda na veterinu každý čtvrtý den.
Rentgenovaly se přední tlapky Bereničky - v levém lokti velká artroza, takže zatím také injekce.
Jituška a Malý Mikešek byli v pátek na čištění a trhání zoubků. Jitušce se vytrhnul jen jeden zoubek, Mikeškovi zůstaly jen špičáky. Ale asi se mu dost ulevilo, hodně se mazlí, což nedělal.
Na čištění zoubků je teď mnoho kandidátů, přece jen je tady dost starších kočiček a ty obvykle mívají problémy.
Sníh zmizel, oteplilo se a kočičky jsou rády, že mohou ven. Začínají také dost pouštět chlupy, asi jaro klepe na dveře...

21/2

Johanka Izzy dnes zemřela.

Včera odebral pan doktor krev a rovnou volal na kliniku do Hradce Králové, kam jsme dnes ráno s Johankou vyrazili.... Bohužel se jednalo o karcinom jícnu, operovat to nešlo, byla jedna jediná možná cesta - rozloučit se.

Je to měsíc, co odešla Julinka, dnes Johanka, zlaté holky, hodné, vlídné, milující a milované...

19/2

Milí,  Víteček dál marodí, nyní čekáme na výsledky výtěru z nosu. Vejreček taky omarodil, celý týden jsem se celkem prala s pokousanými prsty - jak bylo Vejrečkovi špatně, nechtěl se nechat chytit, abych mu dala léky...v pátek dostal injekčně depotní antibiotika, zítra ho čeká další cesta na veterinu. Johanku pan doktor zrentgenoval, v jícnu je nějaká masa - ale zatím těžko odhadnout, jedná-li se o nějaké zánětlivé ložisko nebo o nádor. Každopádně Johanka už skoro vůbec nemůže papat, do středy jedla obstojně paštiky gourmet a podobné, ale i ty nebo jen trocha calopetky jí dělají problémy. Ta boule na jícnu utlačuje i průdušnici. Mám opravdu velikánské obavy, že je MOC zle. Johanka ke mně přišla v létě 2007 jako hubeňounké kotě - ještě se sestřičkou, která mohla odjet do nového domova, ale Johance pan doktor tenkrát dlouhou cestu nedoporučil, že by ji nezvládla. Johanka je překrásná, pro mne přímo nádherná. Je to želvovinová mramorovaná tříbarevka. Jenže - jenže je plachá. I když kdysi si pro ni jela jedna moje kamarádka, ale odjela bez ní. Mám k ní obrovský vztah, je to moje malá Johanka Izzy, i když jí bude za chvilinku deset. Pořád je to to malinké hubené bázlivé koťátko. Koťátko, co se mnou roky žije, nemarodí, nikdy nezlobí, je vlídná, povídavá a prostě hodňounká. A teď....

Ráno jde na odběr krve, ta bude zaslána do speciální laboratoře - pak uvidíme víc.

Johanka

malá Johanka Izzy

Ratmírek se porval s životem obdivuhodně, už na něm není poznat, že ho cosi trápilo. Jediné, co zůstalo je to, že se nastěhoval do ložnice, odkud jen vybíhá na procházky, že bere denně léky na ledviny a má ledvinovou dietu. Ale mám pocit, že "mazlící dieta" bylo to hlavní, co ho podrželo. Čeká ho zkontrolování krve, ale zatím - zatím je to super!

Hůř je na tom Velký Mikeš, teď mi dva dny nechce jíst a já netuším, jestli na něj něco leze - nebo se ozývají ledviny - nebo ho bolí zoubky. Musíme to patřičně vypátrat - což obnáší návštěvu veteriny, ale to je s Mikeškem hooodně složité.

Dominička se opravdu rozkýchala, ještě rýma trochu přetrvává, ale nijak jí to neubírá v blbnutí, hraní, mazlení a papání. Domuška si prostě život užívá plnými hrstmi, je hodně moc žárlivá, takže od nás z postele často vyhání další kočky. Zatím vůbec neprojevuje zájem jít z ložnice ven. Ani nesedí u okna a nehledí do dáli.... Snad po rýmě nepříjde zase mrouskání a stihneme kastraci, aby pak na jaře mohla chodit i ven.

Včera umístila paní Nikolka Čika. Čiko je kocourek, kterého k nám přivezli v říjnu 2016 jako čerstvě narozené kočičí miminko, které donesl lidem pes v mordě. Mysleli jsme, že ho příjme Bohuška - ta se o něj sice starala, ale neměla pro něj mléko a Malej  - Čiko nechtěl mlíčko náhradní. Od pondělí do soboty jsme tenkrát bojovali s krmením a naštěstí ho mohli odvézt do Hradce Králové k náhradní mamince Didi a šesti dalším "sourozencům". Jsem moc vděčná, že se paní Nikolka o koťátko vzorně starala a že mu našla krásný domov. Tady ani nemám dostatek slov - prostě dopadlo to naprosto báječně! Koťátko nejen přežilo, ale dostalo maximální péči a lásku a jako bonus i nový domov.

Takhle Čiko otevřel očička

nádherně rostl

a vyrostl

Čiko, kocourku statečný, přeji Ti dlouhý a spokojený život u milujícíc rodiny!

Chci moc poděkovat velmi milým lidem za adopci kočiček - panu Ing. Mojžišíkovi, paní Petře Janečkové a paní Janičce Rambouskové. Takových lidí kdyby bylo víc.... DĚKUJEME!

A moc děkuji všem, kteří jste nám poslali korunky, opravdu, velké poděkování, jste super!!!!

5/2

Milí, stále u nás řádí kašlorýma:(, je to stále dokola. Začal pokuckávat Červeňáček a Plachetka, Vítek se s tím pere už dlouho. Taky došlo opět na zlatou mámu Bohušku, Jindříšek taky kýchá, omarodila i Johanka, holčička moje plachá - no, holčička, za chvilku jí bude deset..., taky omarodil Jamborek, divně kuckala i Nellinka, Tomášek, Mireček, snad se to zastaví!!!
V pátek ráno jsme museli odvézt na veterinu Ratmírka, selhávají ledviny - dostal kapačky, v sobotu dopoledne jsme si ho vezli domů. Ale nelíbí se mi, nechce jíst, ani zakysanou smetánku. Zítra jedeme opět k vetovi....
Dominika domrouskala a taky malinko začíná pokýchávat.
Ze Stodůlka se stal ložnicový mazel, jen je stále děsně hubený, přitom odčervený byl již vícekrát. Snad je to jen to nohaté a rukaté období dospívání!

Takhle Ratmírek v létě 2011 přišel

rok 2014 - Ratmírek je věčné kotě

Nedavno se sešli na okně tři rezavkové - vpravo Ratmírek (uprostřed Červeňáček, vlevo Ondřej)