KOČKY SOBĚ, z.s.

30/9

Přes všechnu snahu o inzerování zatím nic moc výsledky, ale nezoufám, musí být líp. Lidé, co se jim líbila Cambridge dali dnes vědět, že si vzali jiné kotě. Ale příští víkend si přijedou jiní lidé pro Trumpetku - nebo Harmoniku či Tuninku:) Kdo jim padne víc do srdíčka.

Borisek s Katuškou a celou její rodinou odjel, zatím si zvyká, ale je to mazlík, byť trochu opatrný, zvládne to dobře!!! A koukám, že Katuška i připsala komentář!!!

Už dvě noci jsem skoro nespala, nějak to tady nejde:(

28/9   Kocourek Otík :

 23/9

Z příkopových koťátek slabá mourinka s bílými pacinkami byla dost bídná, dnes se snad začíná trochu dostávat z lepšího...

Včera jsem byla poblíž Tábora, a v jedné obci na silnici zraněný přejetý kocourek... Teď je hospitalizovaný na  táborské klinice Karakal, má operovanou spodní čelist, prostě sdrátovanou, přišitý spodní ret a bradu, sešité měkké tkáně prasklého horního patra, poraněné oko, těžko dýchá, něco se vylilo i do plic. Nemůže jíst, pít, dostává infuze, antibiotika, léky na bolest, otok, kapky a mastičku do oka... Držte mu, prosím, palce, ať to zvládne. Dostal jméno Otík - Otto.

A doma jsou neustále pijavice:

tohle byla ranní snídaně

  a jedna z večeří...

21/9

Dokážete si představit STOP STAV? Já ano - že už nepříjmu další kočku...

 Takže, byla krásná neděle, sluníčko svítilo, pohoda....ale, chci moc poděkovat Martince Hoškové za zaslané velmi potřebné věci pro kočičky, které nám dovezl pan Jakub Šebesta.

a nově přijatá kočičí miminka :

 18/9

Dneska jsem kočičkám udělala radost - uklízela jsem ve skříních, takže mi pomáhaly, zkoumaly nové prostory a tvrdily, že tam nemám vracet moc prádla...

16/9

Trochu zlobil internet... Koťátka rostou všechna, jejich wc návyky se pomalu lepší, ale stejně je se všemi mnoho práce. Musím je také odčervit, tteď už zvolím asi jiný přípravek. Všichni moc papají, granule se doma jen  ohřejí a jsou v čudu, to samé konzervy, maso, smetánka, pribinák, všechno zbaští velkou rychlostí...

14/9

Byla jsem dva dny na školení, naštěstí doma vše v pořádku...

12/9

Víkend končí, kočičky jsou relativně v pohodě, koťata přestala blinkat i průjmovat, ale úklid po nich přetrvává nadále. Pusíkové začínají vcházet do obýváku, tedy do "velkého světa" a jsou přijímáni velmi dobře.

11/9

Alespoň něco kotíků...

  Tuninka

 10/9

Nestíhám psát, inzerovat, nic... Koťata navštívila nějaká trochu průjmovací a trochu blinkací viroza. Obvyklý příšerný úklid je ještě horší. Dnes večer jsem odvezla k Pavle - Kočičí naděje o.s. - do Sezemic kocourka z klece, kde byl zavřený přes 3 měsíce....a taky koťata - 5 Podkeřáků. Moc Pavle děkuji, že je všechny vzala, kocourek by zimu v kleci nepřežil a Podkeřáci venku také ne. Nějak se ten podzim hlásí brzy a všechno dost komplikuje. Budu se snažit o víkendu udělat nové fotky koťat a snad doženu nějakou inzerci. Opravdu je toho na jednoho člověka moc, snad kdybych nechodila do práce, bylo by to tak akorát, ale korunky potřebujeme....

9/9

Odjel Soptík s Barunkou k panu Albertovi.

8/9

Přes všechny stop stavy jsme se rozrostli. Dnes někdo na kravín v Květné odložil tak asi 3,5 týdenního mourovaného kocourka, co sám ještě ani neumí jíst, čůrat....

A tak je u Žoflinky dětí 9....nemohu ho brát do práce a krmit a opečovávat, Žoflí byla ale hodná a hned se o něj začala starat. Kocouříček je navyklý na lidi, reaguje na chůzi, hlas, chce se chovat....nechápu a chápat nebudu a ani nechci některé lidi.

7/9

Tak, noc na dnešek byla mírně nesnesitelná, pár mladých dospěláků se rozhodlo zlobit, miminka už nespí v jednom chumlíku, ale pěkně si mě obestaví, někdo je  vlevo u hlavy, jiný vpravo, dalí v klíně, někdo na mně.... Jsem zvyklá se moc nehýbat, ale s těmito mušími váhami to je ještě horší. Colettka je přijala za vlastní, stará se o ně, nechává je žužlat cecíky, i když jsou prázdné, ale dětičky to pěkně uklidňuje.

Žoflinky dětičky, aneb Pusíkové rostou den ode dne, pěkně jí, hrají si, jsou kouzelní.

Šušunka pomarodívá, ale ta pomarodívá odmalinka. Šimonkovi se zhoršila rýma, Poldinka se mě po neúspěšném odchytu na kastraci hodně bojí. Julinka na mě čím dál víc žárlí, stejně tak Liu.

Zase jsme dostali korunky od moc hodného pána, co nechce být jmenován....ale my mu moc děkujeme!

6/9

Nového není nic a přece všechno. Pomalu ale jistě mě koťata dostávají na lopatky. Dnešní příchod z práce byl úděsný. Jsem zvyklá, že mívám doma kolem 20 koťat, ale ještě nikdy jsem neměla 14 stejného věku - a stejných nároků na úklid. Protože opravdu malým koťátkům pár dnů trvá, než si osvojí chození na wc. Obvykle stačí dva týdny. Ale jestli vydržím dva týdny já....tak to fakt nevím. Malí sirotečkové odčervování zvládli dobře, dokonce už i lépe vypadají, už je kočičky začaly omývat. Sice se hned zapatlají, když jdou jíst, ale záhy jsou zase vymydlená, s tímto mám alespoň po starosti. Ze všech koutů ale neustále někdo píská a hlady to není, hledají místečka záchodová.... Místo aerobiku lezu po čtyřech, ubrousky, kbelík, hadry....a pak jsem na hadr na hlavu.

Ano, dělají mi radost, ale jak už jsem někde několikrát poznamenala, v tomto množství koček nad radostmi převažují starosti. A práce. A strachy.... Zaplatila jsem konečně na veterině fakturu za srpen, nechala objednat další krmivo a stelivo a pomalinku se děsím, jak to budu zvládat dál, za dveřmi je očkování ve velkém, jen ať se nám vyhnou nějaké velké pohromy!!!!

5/9

Odčervení u sirotečků je také zatím bez komplikací, uvidíme ještě zítra. Prvních odčervení se vždycky bojím, škrkavky dokáží velmi ubližovat a rychle zabíjet. Bohužel.

Sirotečkové se celodenně a celonočně zabydleli na gauči. Musím jim už najít jména, i malým dětem od Žoflinky. Stále to odkládám ani nevím proč. 18 koťat v bytě je fakt síla. Teď s učením na wc, ale za pár týdnů to bude na picnutí z jejich energie. I když - kéž by mě trápilo jejich zlobení, to vždycky ustojím.

Byla u nás chvilku Katka Š., myslím, že naposledy zde byla letmo někdy v červnu, Johanka, neukazujíc se cizím lidem, hned přiběhla, i Rozárka, pamatují si, miláčkové, pamatují.

A páteční plánovaná kastrace plaché Poldinky? Tak tady jsem prohrála na celé čáře. Bohužel ráno nespala, tak že ji lapím bdící. Kdepak, kočky vždycky VÍ... honily jsme se, samo, že vyhrávala, pak zmizela. Prohledala jsem všechna místa, Poldinka nikde. Opět někde v mimoprostoru, kam kočky mizí. Najednou se objevila a nastalo další lovení, zase bez úspěchu, až jsem to vzdala a šla do práce. Prostě Poldinku musím někdy lapit, kdy nebude VĚDĚT a bude spát a odvézt ji okamžitě, ať je najezená nebo lačná. Není to kočička na plánované operační výkony, není....

4/9

Malí sirotkové jsou čím dál závislejší na mně. Prvně začal u mne spávat jeden, pak čtyři a dnes už jsme spali všichni pospolu. Jenom jsou hrozně malinkatí a i když vím, že spím opatrně (to už jsem se nějak naučila), stejně je při probuzení přepočítávám....

Osmerčata dobře zvládla odčervení, sirotečky jsem si nechala na dnešek, abych s nimi mohla hned vyrazit v případě komplikací.