KOČKY SOBĚ, z.s.

30/9

Milí, v neděli pozdě večer jsme se rozloučili s naší Jituškou. 21.9. u nás byla čtyři roky. Přijali jsme ji s dalšími kočičkami od sociálně slabého pána. Tam si moc dobrého neužila. Po příchodu k nám byla hodně plachá a nedůvěřivá, půl roku se nenechala pohladit. Nakonec ale zase začala věřit a hlazení jí dělalo dobře. Moc ráda chodila ven, na čerstvý vzduch, na trávu, tedy tam, kam mnoho let nemohla. Jituško krásná, pozdravuj tam svou parťačku Barušku. Máme Tě moc rádi.

25/9

Milí, v pondělí 23.9. jsme se opět rozrostli - po příjezdu domů jsem našla před domem zalepenou krabici a 12 ks konzerv z Penny. Uvnitř byla dvě cca 5 měsíční koťata, černé a černé s bílými tlapkami. Po otevření krabice v ložnici hned utekla a schovala se za nábytek. Tam jsou doteď, jsou plachá...ale v noci vylézají a hlavně se snaží utéct zavřeným oknem. 

Včera jsme byli na veterině s Ludvíkem, po zákroku na oušku a zoubkách bylo třeba přepíchnout další depotní antibiotika.

Ludvík

Vzali jsme s sebou i Coco Flanel. Cocoška od 24.6. kdy jsme přijali koťata, nespí v ložnici - prostě a jednoduše koťata nedává. Odstěhovala se ven, poslední dny alespoň chodí spát na půdu - ani mezi ostatními kočkami nechce spát. Mrzí mě to, je to stará a nemocná kočička, která si zaslouží svůj klid, jenže příjmem koťat jsme jí obrátili svět vzhůru nohama. Stejně tak dalším starým kočičkám, které byly na noc vždycky se mnou, často i ve dne si v ložnici odpočinuly. Naštěstí se alespoň Vasilka před týdnem začala vracet do ložnice, dala koťatům najevo, že ji musejí nechat být a ani ona si už koťat nevšímá. 

Coco Flanel

Evženka, což je sedmnáctiletý kocourek s nemocným srdíčkem a nemocnými ledvinami, bolejí nožičky čím dále víc. Začíná být dost unavený, místo vyskočení na vyvýšené místo se tam doslova vyškrábe. Každý rok byl nesmírně vlídný ke koťatům, letos ne. Dokonce jsem ho viděla na ně jednou i zasyčet. Prostě mu není vůbec dobře. A ani on si do ložnice nechodí odpočinout. 

Evženek

Nemáme prostory, kam by si tyto starší a často i nemocné kočičky mohly jít odpočinout. Opravdu jen ta ložnice, která má dveře zavřené a nikoli průchozí, bývala oázou klidu. Loňská i předloňská koťata byla odchována nahoře v manželově pracovně. Ta je letos také zavřená, bydlí v ní kočička Šedy. Původně kočička ze Svitav, která jako vysokobřezí našla azyl v Dašicích u paní Kateřiny a kde v její laskavé péči odchovala svoje koťátka. Bohužel domov pro ni se nenašel, tak se ocitla u nás v útulku. Ostatní kočky opravdu nemusí, je to prostě solitér. Bylo by fajn, kdyby našla milující a pečující rodinu, ale vzhledem k tomu, že o ni nikdy nikdo neprojevil zájem, že je všude přehršle koťat, tomu moc nevěřím. 

Šedy

Až koťata najdou domovy nebo až vyrostou a uvolní se zase ložnice, budou naši starouškové opět spokojeni. Naštěstí tím, že kočky mohou takřka všude bez omezení, včetně půdy, stodoly i zahrady, nelezou si až tak na nervy, i když jich je hodně. Ani nás už nejde brát jako normální útulek, spíš jako domov pro seniory:) Moc rádi bychom dál pomáhali novým a novým kočičkám, ale opravdu už to není v našich silách. Ať fyzických nebo psychických. Prostě už je člověk v tom "kočkosvětě" příliš dlouho a roky nám ubíhají velmi rychle...Nerada odmítám další kočky a koťata, ale já už fakt nemůžu.

18/9

Milí, vzhledem k počasí jsme měli velké štěstí, že se voda v malém množství dostala jen do stodoly. I když před domem máme jen strouhu, která je takřka celý rok suchá, tak už ze zkušeností víme, že z ní dokáže být docela řeka, která se rozlije tak, že zaplaví mohutně celou stodolu. 

Kočky velmi neochotně nesly tak výraznou změnu počasí - měsíce je teplo, většina kočiček si navykla spát venku nejen ve dne, ale i v noci, doma se scházejí ve větším množství pouze na jídlo anebo když přijedu z práce. Teď vlastně skoro z hodiny na hodinu se musely všechny nastěhovat domů, bylo plno nervozity. Obzvlášť, když jsem mezi ně na pár hodin pustila koťata z ložnice. Ale už je zase teplo a všechno se vrátilo do starých kolejí. Ano, v tomto jsme měli obrovské štěstí, že nás nezaplavila voda. 

Paní Macháčková začala chystat podzimní aukci, za což moc děkujeme. A děkujeme i všem, kdo jste nám věci do aukce věnoval. Pro nás je potřebná každá koruna, letos je nějak obtížné vycházet s penězi, ale nechci si tady stěžovat. Prostě se musíme se stavem věcí nějak poprat. A doufat, že kočičky budou v rámci možností co nejvíc zdravé. Ve čtvrtek 12.9. byl na zákroku Ludvík. Ludvíček je už starší kocourek, na oušku se mu tvořil nějaký podivný útvar, zoubky bylo třeba vyčistit - tak jsme ve čtvrtek ráno, již za mohutného deště, spolu vyrazili do Litomyšle. Ludvíček opravdu nesnáší zavření. Nejen v přepravce. Na noc byl zavřený v přední předsíni, aby mohl dodržet hladovku - a i tam mohutně hulákal. Cesta byla jeden velký "zpěv" :) Ale dobře jsme dojeli, i když už to ráno byla všude velká spousta vody. Ludvíčkovi ustřihli špičku ouška, má to krásně zašité a dobře se to hojí. Vyšetřili srdíčko - bohužel jak se předpokládalo ještě z předoperačního vyšetření, má HCM. Krve nedopadly až tak moc dobře, ledviny mají zvýšené hodnota, trochu jeden jaterní parametr, byly zvýšené globuliny - zánět...nicméně zoubky má ošetřené, o nějakou stoličku přišel. Dostal depotní antibiotika (Convenii) a léky na ledviny, na srdíčko... Jela jsem v podvečer pro něj a to už opravdu bylo vody všude hodně moc, stěrače nestíhaly - hlavně při míjení kamionů, to je vždycky taková clona vody, kterou opravdu nemám ráda. Ale Ludvíčka jsem vyzvedla a ujížděli jsme domů, byl velmi šťastný, když se mu otevřely dvířka přepravky a on mohl konečně svobodně chodit. Antibiotika potřebuje delší dobu, takže ještě jedna cesta se zpívajícím Ludvíčkem nás do Litomyšle čeká, bude se přepíchávat Convenie. Bylo by vhodné ten divný útvar z ouška poslat na histologii. Chvíli jsem váhala, ale, narovinu, cena toho vyšetření je jeden pytel dietních granulí. A momentálně beru ty granule, ať máme čím krmit. Ledvinářů je u nás už docela dost (což je zejména stářím našich kočiček), jiné kočičky zase mají narušené trávení, a tak valná většina granulí, kterými krmíme, jsou renal a gastrointestinal. I z mokrého krmiva denně spotřebujeme plno kapsiček či konzerv pro ledvináře, koťatům ještě přidávám i gastrointestinálky. Moc, moc bych potřebovala udělat velkou objednávku na zoohitu, abychom měli zásobu krmení aspoň na dva - tři měsíce. Ale prostě na to už peníze nezbývají. Fakt mám pocit, že letos je to jedno z nejhorších období. Protože když nevíte, jestli vždycky seženete dost peněz na veterinu nebo na krmivo, tak se moc dobře neusíná.

3/9

Milí, píše se mi to hodně, hodně špatně. Ale Alzík boj s nemocí prohrál, nakonec ho totálně zradily ledviny, nezbývalo, než se s ním rozloučit. Byl to moc hodný, vstřícný a krásný kocourek, odejít ve čtyřech letech je opravdu moc a moc brzy. Alzí, máme Tě moc rádi a určitě se zase jednou potkáme.

Bílá koťátka konečně dostala jména, ten s jednou tečkou na hlavičce se jmenuje Leošek a se dvěma tečkami Bohoušek. S Venouškem jsou ohromní kamarádi.